Americký prezident při návštěvě „srdce Evropy“ – jak sám nazval Prahu ve svém vystoupení na Hradčanském náměstí, předvedl nejen brilantní ukázku toho, jak se dnes má dělat politický „show business,“ ale také předvedl, že pochopil co se mu snažili předat jeho hlavní poradci, kteří mu „zásadní evropské politické poselství“ pomáhali sestavit.

Díky bohu jsem po listopadu 1989 zažil návštěvy všech Amerických prezidentů v České republice a Prezidenta České republiky v USA. Nejprve jako běžný občan, pak dvakrát jako vysoký státní úředník a nyní opět jako běžný občan. Za tu dobu jsem měl možnost nahlédnout do skutečného profesionálního zákulisí podobných aktivit nejen v době příprav, ale i samotné realizace a přijít tak o celou řadu naivních představ. Na druhou stranu, to pro mne byla neopakovatelná příležitost získat, byť jen několik, ale podle mého soudu o to významnějších, profesionálních zkušeností.

Barack Obama je velmi kvalitní řečník a dokonalý komunikátor. V praxi přirozeně realizuje to, co se mnoha vrcholným politikům nedaří i když utratí nekřesťanské částky za vizážisty a nejrůznější mediální tréninky a tzv. „Coaches“…. Nakonec totiž vždycky zvítězí prostá přirozenost a hlavně schopnost pochopit a sdělit – tedy schopnost skutečné a nikoli hrané či naučené schopnosti komunikace. A to je Barack Obama.

Dalo se předpokládat, že ve svém pražském vystoupení zmíní jeden ze základních postulátů Severoatlantické Aliance – tedy společnou partnerskou ochranu společných demokratických hodnot, protože jsme to byli právě my Češi, kdo tuto rétoriku těsně před rokem 1999 (náš vstup do NATO) hojně užívali, když jsme přesvědčovali své (především) americké kolegy o tom, že přes nízkou veřejnou podporu tohoto politického úsilí v České republice se Aliance a ani USA nemusí obávat, že bychom nebyli platnými a odpovědnými – tedy spolehlivými členy a partnery ve smyslu aliančního a mušketýrského „…jeden za všechny, všichni za jednoho…“ Dalo se očekávat, že americký prezident představí svou základní zahraničněpolitickou prioritu a konečně dalo se očekávat i to, že bude milý na zemi a město, kde své zásadní prohlášení hodlá pronést. A to vše se také stalo…

Co jsem, alespoň já osobně neočekával, byl velkolepý politický styl s nímž americký prezident Barack Obama „pražské“ poselství Spojených států přednesl. Neočekával jsem jak elegantně nám připomene, že součástí světového prestižního politického a bezpečnostního klubu jsme se stali právě díky americké podpoře v roce 1999 a letech předcházejících, neočekával jsem jak citlivě, ale zároveň silně nás vyzve, abychom dokázali naplnit to co jsme slíbili, a to nejen ve vazbě na vzájemné krytí zad – mimo jiné i v případě protiraketové obrany a neočekával jsem, jak silný akcent položí na potřebu jaderného odzbrojení. Není totiž žádným tajemstvím, že toto téma je na diplomatických stolech, především proto, že letos končí bilaterální smlouvy mezi USA a Ruskem Start, o nešíření jaderných zbraní. Je tedy nejen přirozené, ale také nezbytné do konce roku najít takové řešení, které buď umožní jejich prodloužení a nebo nahrazení zcela novým konceptem… Ovšem díky tak silnému akcentu na toto téma lze z toho, podle mého názoru, dovodit základní obavu americké špionáže z novodobých forem mezinárodního terorismu. Když v Praze Barack Obama oznamuje, že ve spolupráci s Ruskem chce do čtyř let zlikvidovat černý trh s materiálem, který může být využit ke stavbě jaderných zbraní je to zcela zřetelný signál o tom kam ve vnímání USA směřují současné hlavní bezpečnostní hrozby.

Kromě velkých poltických témat však Barack Obama dokázal svým projevem oslovit i mne jako běžného občana České republiky, který je hrdý na to, že státnost jeho vlasti vznikala právě ve Washingtonu v roce 1917 při tvorbě tzv. Washingtonské deklarace, a to v úzké spolupráci tehdejšího amerického prezidenta Woodrowa Willsona s Tomášem Garriguem Masarykem. Že Deklarace nezávislosti samostatného a svobodného Československého státu byla vyhlášena v říjnu 1918 na stejném místě, jako deklarace nezávislosti USA – tedy před Independence Hall ve Philadelphii. A také, jako patriota, který je rád, že americký prezident ví, že  Chicago je obecně považováno za česko-americké město.

Myslím však, že zde je třeba vzdát hluboký dík a opravdovou poklonu dámě, která nepochybně stála za Obalovými zády, při tvorbě jeho pražského projevu. Chci vyslovit upřímné poděkování první dámě české zahraniční politiky paní Madeleine Albrightové. Nikdo jiný by totiž nedokázal lépe vystihnout a předat téměř stoleté poselství malého, ale hrdého národa několika americkým administrativám po sobě...

Milan Řepka