Lisabonská smlouva má za sebou úspěšné první kolo. Tento týden byla hlasy sociálních demokratů, zelených, lidovců a částí občanských demokratů schválena v Poslanecké sněmovně. Ale možná ještě těžší bitva ji čeká v Senátu.

Ještě předtím, než začne o ratifikaci smlouvy Senát hlasovat, měli by poslanci přijmout novelu jednacího řádu, která bude obsahovat tzv. vázací mandát. Tím se chtějí zákonodárci pojistit, aby k předávání pravomocí do Bruselu nestačil jen souhlas vlády, ale muselo je provázet také posvěcení obou komor parlamentu.

Okamžitě poté, co se poslanci potřebnou ústavní většinou vyslovili pro Lisabonskou smlouvu, Václav Klaus vyjevil naději, že Senát bude racionálnější, méně přístupný stranickým licitacím, a tento krok dolní sněmovny reviduje. Prezident dnes spoléhá na občanské demokraty – senátory, kteří už v minulosti poslali evropskou smlouvu k Ústavnímu soudu, kde ji při projednávání pak prezident napadl jako protiústavní.Ale i když evropská ústava nakonec projde hradbou euroskeptických senátorů, nebude mít vyhráno.

S pravděpodobností hraničící téměř s jistotou je možné předpovědět, že se nakonec zadrhne na Hradě. Je přece téměř nemožné si představit, zvlášť po čtvrtečním projevu Václava Klause v Evropském parlamentu, že by český prezident jen tak lehce připojil svůj podpis k tomu, co se mu z duše příčí, a dal zelenou plíživé integraci Evropy a vzniku evropského superstátu, jak sám s odporem nazývá snahy evropských státníků. Ostatně již před časem avizoval, že Lisabonskou smlouvu podepíše jen v případě, že projde opakovaným referendem v Irsku. A k tomu by mělo dojít až letos na podzim.

V Občanské demokratické straně začínají znovu vnitrostranické rozbroje pod pláštíkem nebo možná jen záminkou Lisabonské smlouvy. Klausovi příznivci nespokojeni s euroústavou, která podle nich povede ke ztrátě suverenity, začínají znovu reptat. Hlavu zdvihá i bývalý místopředseda strany, primátor Pavel Bém, který prohrál souboj o vedení strany s Mirkem Topolánkem a hledá příležitost, jak mu opět okopávat kotníky.

Poslanci ODS, kteří hlasovali pro Lisabonskou smlouvu, se podle něj nedrželi závěrů stranického kongresu, což podle něj prohlubuje rozkol uvnitř strany. Velká část vedení ODS a jejího poslaneckého klubu dala podle něj najevo, že pohrdá závěry stranického kongresu. Ale jeho tvrzení není úplně pravdivé. Delegáti kongresu v usnesení ponechali rozhodnutí o ratifikaci Lisabonské smlouvy v kompetenci poslaneckého a senátorského klubu ODS. Jen „důrazně doporučili“ přednostní schválení mezinárodních smluv o protiraketové obraně USA.