Chtělo se mi upřímně  věřit slovům  P. Nečase, když umravňoval  v parlamentu rozvášněnou diskusi  poslanců, kteří se  doslova předháněli, kdo nejsugestivněji obhájí  své argumenty k opatřením na zmírnění  krize. Nabádal, že je  nestoudné  vytloukat politické body z nepříznivé situace a předvádět se, kdo chce nejvíce pomoci občanům a podnikatelům v krizi.  Vyzýval je k racionálnímu hledání společného postupu.  Jeho slova dokonce zaujala i Z. Škromacha, který  obdobně dojat, pochválil  Nečasova zlatá slova.  „Není  však všechno zlato co se třpytí“ , „Nechval dne před večerem , Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají „ ... a možná  dalšími trefnými rčeními by  zasypala ministra  teta Kateřina ze Saturnina, kdyby si tak mohla přečíst   jeho nejčerstvější  návrh na změnu zákoníku práce.

Nese dokonce sebevědomý název „koncepční novela“,  ale  její  záměr je bohužel převrátit naruby koncepci na které je vůbec  pracovní právo založeno.

Posláním zákonů je vždy chránit něco před něčím. U zákoníku práce slabší stranu, kterou vždy bude zaměstnanec.  Kdyby byla nová  Nečasova koncepce schválena, může vám šéf dát padáka,  cituji: „z důvodů spočívajícího v osobě zaměstnance, pro který nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr dále trval. .“  To pak můžete přijít do práce se zrzavým přelivem , váš nadřízený nesnáší zrzky a soud  pak může klidně rozhodnout, že pro tento osobní  důvod nemohl  váš pracovní poměr pokračovat.  

Ano, přiznávám, že  přeháním, ale jak mě právní experti ujistili, takto formulovaný  důvod k výpovědi by mohl soud klidně uznat z důvodů, že budete často nemocní. To však není jediná perla, kterou novela obsahuje.   

Proč chce ministr Nečas v době krize zhoršovat postavení lidí v práci nechápu, jako by jim nestačil strach ze ztráty zaměstnání, teď se ještě třást  jaký důvod k vyhazovu „spočívající v mé osobě“ si šéf najde. Naštěstí se nám politická situace pěkně zamotala a její rozmotání takovouto  koncepci možná smete ze stolu.