Česká republika je poslední zemí z Evropské unie, která zatím smlouvu neratifikovala. Český prezident Václav Klaus totiž podmínil svůj podpis výjimkou z listiny základních práv EU, která by znemožňovala prolomení takzvaných Benešových dekretů. Na základě části z nich, byl po druhé světové válce vyvlastněn v Československu majetek některých československých Němců a Maďarů.

Za připomínku ovšem stojí, že řadě problémů v této poválečné záležitosti, včetně placení reparací, se podařilo vyhnout Slovensku, protože se obnovila Československá republika. Tím bylo také fašistickému Slovensku pomoženo dostat do stínu společného státu vinu za svou minulost.

Požadavek slovenské politiky je tedy poněkud zvláštní. Navíc má výhrůžka nepodpořením výjimky v případě, že Slovensko nezíská stejné výhody, značnou příchuť vydírání. Historický rozdíl mezi oběma státy je přitom zcela zřejmý.

Listina základních práv EU se má po ratifikaci stát součástí Lisabonské smlouvy. Slovensko, které už tento dokument ratifikovalo, najednou zjistilo, že by z českého postoje mohlo ještě něco vytěžit pro sebe. Proto je ochotno sáhnout dokonce k vydírání a odmítnout výjimku pro Česko podpořit, nebude-li si moct přihřát i svou polívčičku, která by odsunula jeho minulost ještě hlouběji do stínu. Bývalý fašistický stát klade nyní stejné požadavky, jako okupovaná protektorátní země.

Pro Prvnizpravy.cz