Vyřešili bychom tak i problémy v odpadovém hospodářství. To ale není kritika samotného zákona. Zákon naopak v případě solární energie zafungoval, jak měl. Bohužel nemá mechanizmy, jak nyní tento fotovoltaický úprk brzdit. Proto je ve sněmovně projednávána příslušná novela.

S tím se ale nepotkáváme jen u nás. Vláda kancléřky Merkelové plánuje snížit o šestinu dotace na výrobu solárních panelů. Snížení podpory minulé vlády o 9-11% nebylo dostatečné, neboť náklady na fotovoltaiku klesly jen za rok 2008 o 30%. I pro následující rok se podle prognóz náklady na výrobu sníží o dalších 6%. Jedná se tedy o objektivní jev, který nelze vyčítat nikomu. Pokud jde o snižování podpor v Česku, považuji za potřebné již v příštím roce snížit pevné výkupní ceny za sluneční energii o 20 až 25 %. Jedná se o elektrárny, které se ponejvíce stavějí na zelených loukách. Velmi mne mrzí, že zde nezafungovaly jiné regulační nástroje, zejména při odnímání pozemků ze zemědělského půdního fondu a při řízení podle stavebního zákona. Ale takový už je život. Byl bych ale velmi nerad, pokud by došlo ke snížení instalací slunečních elektráren na střechách domů a uvnitř fabrik. Instalace fotovoltaických článků pro výrobu elektřinu pro vlastní potřebu je stále na místě. Myslím si, že bude nutné zabránit tomu, aby Energetický regulační úřad spolu s výrazným poklesem pevných výkupních cen takto výrazně snížil i podporu formou zelených bonusů, které jsou určeny právě pro samospotřebitele. Snížení zelených bonusů by nemělo být vyšší než v řádu jednotek procentních bodů.

Tím určitě ale nevyřešíme dopady, které má neregulovatelná energie na zatížení sítě. Zatímco u samospotřebitelů v létě často bývá spotřeba elektřiny vyšší kvůli klimatizacím, chladničkám a mrazničkám a zvýšená výroba v létě má tak své opodstatnění, u velkoplošných výrobců jde o velký problém spočívajících v přetížení sítí, tzv. blackoutů. Některé státy EU hledají řešení v inovacích distribučních a přenosových soustav. Nová elektrická síť má v Severním moři propojit rostoucí počet větrných elektráren a vedle toho tak SRN lépe napojit na vodní elektrárny ve Skandinávii. Podle spolkového ministra hospodářství Rainera Brüderleho by mohla být konkrétní dohoda uzavřena do konce roku. V pozadí severomořských aktivit je plánovaná výstavba větrných elektráren na širém moři, kterou plánuje vedle dalších zemí i SRN. (FAZ, 6.1.2010. Stromnetz in der Nordsee für Europas Wind- und Wasserkraft geplant). V ČR skupina ČEZ chystá též investice do tzv. inteligentních sítí v rámci programu „future emotion“. Je ale otázka, zda právě ve vztahu k slunečním a větrným elektrárnám. Podrobnější záměry stále nejsou k dispozici.

Myslím, že do rozhodnutí o případném přizpůsobení elektrické sítě neregulovatelné zelené energii, je třeba dát přednost projektům výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, jejichž výkon nezávisí na okamžitém počasí a dá se naopak v případě potřeby regulovat. Přitom Česká republika má právě v těchto obnovitelných zdrojích největší potenciál. Jedná se o geotermální teplárny, které v budoucnu mohou nahradit až 1/5 spotřeby elektřiny a až 1/3 spotřeby tepla v ČR, a elektrárny na biomasu, z toho především zmiňované zplyňování vytříděného biologicky rozložitelného odpadu. Ve prospěch budování těchto výroben by mělo dojít ke změně pevných výkupních cen. Nejen, že se tato podpora promítne do ceny konečným spotřebitelům elektřiny mnohem méně než právě fotovoltaika, ale především nezatíží sítě, naopak pomůže vykrýt případné výpadky např. jaderných elektráren a navíc řeší další společenské problémy.  

Pro Prvnizpravy.cz
Petr Petržílek