Lisabonská smlouva je odchodem Velké Británie zpochybněna a otázkou tedy zůstává, podle jakých pravidel bude Unie dále fungovat. Situace u nás na kontinentě odpovídá teorii chaosu a připomíná začátek konce. Konce evropského společenství, které se každým dnem otřásá v základech. Bruselští byrokraté přihlížejí tomu, jak se EU řítí do propasti. Ticho před onou bouří je pak přerušováno teroristickými útoky, které neustále sužují Evropu. Ani nad tím se však bruselští nikterak nepozastavují. Zřejmě pro ně zmařené lidské životy nic neznamenají. Smutný obraz evropského společenství, které žel slouží jen vybraným.

Naivní zůstává jen ten, kdo si myslí, že členské státy EU jsou si rovny. Stačí se podívat přes hranice do Berlína a způsob, jakým se snaží diktovat celé Unii Angela Merklová, která ve spojení s nově zvoleným francouzským prezidentem představuje reálnou hrozbu pro onu evropskou „demokracii“. Emmanuel Macron by si, stejně jako německá kancléřka, rád podmanil Evropu a zároveň byl lídrem, který rozhoduje, jak členské státy budou tancovat.

Ale Macron, ač má nakročeno k tomu, stát se evropským superlídrem, když po nedávných volbách ve Francii získal většinu křesel v dolní komoře francouzského parlamentu, má jednu slabost - na starší dámy.  Tak se ocitáme opět ve scénáři "tzv. Německé Evropy" podle A. Merkelové, dost děsivá perspektiva. Naši budoucnost budou rozhodujícím způsobem ovlivňovat "vítači" příštích pěšáků okupační armády, která má obsadit Evropu a vyvrátit ji z historických kořenů.


Podle volebních výsledků ministerstva vnitra obdrželo Macronovo hnutí Republika v pohybu (REM) více než polovinu křesel v dolní komoře. Francouzská společnost je, stejně jako celá Evropa, rozdělena. A to není dobrá zpráva pro nikoho.

Věci, které se odehrály po brexitu, které se dějí v Evropě, ukazují, že se nejen vyčerpal, ale zkrachoval bývalý neoliberální model a nikdo ze současných mocných zatím nenaznačil cestu ven, nebo spíš neumí ukázat. Když jsme u brexitu, i zde nastane celá řada komplikací. Premiérka Theresa Mayová, která vyvolala ve Velké Británii předčasné volby, aby posílila svoji pozici v jednání o brexitu, totiž pohořela. Je teď tedy otázkou, kdo bude vyjednávat o podmínkách odtrhnutí Velké Británie od EU. Více otazníků než odpovědí, kterých se z Bruselu opět nedočkáme.

Boj proti bruselské byrokracii tak občas připomíná boj s větrnými mlýny. Pokud však přestaneme křičet a bojovat za svá práva, ztratíme vše, o co neustále bojujeme. Myslím tím potřebnou suverenitu, svobodu občanů a adekvátní rovnoprávné postavení ČR v rámci celého evropského společenství, nejen EU je Evropa. Evropa je kontinent od Atlantiku po Ural.