V roce 2010 poskytovatelé na Vysočině obdrželi na svůj provoz přes 354 milionů korun, letos se už objem stejných dotací ze státního rozpočtu snížil na 306 milionů korun. K této změně dochází v době růstu nákladů spojených s poskytováním nezbytných sociálních služeb vlivem změn v sazbě DPH nebo vlivem růstu cen energií.
 
Závažné finanční problémy se dotýkají domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním postižením, denních stacionářů nebo pečovatelské služby. Pokles státních dotací přichází v době nárůstu nákladů na zboží energie i pohonné hmoty. Také systém zdravotního pojištění přijímá opatření, která mohou vést ke snížení objemu peněz na zajištění péče pro seniory a občany se zdravotním postižením.

Vloni poskytovatelé na Vysočině obdrželi na svůj provoz 329 milionů korun, letos je to o 23 milionů korun méně. Vláda prý musí šetřit výdaje z veřejných rozpočtů. Jedná se ale o skutečnou úsporu? Vyčíslený propad státní dotace je například celkovým rozpočtem pro zajištění fungování dvou největších domovů pro seniory v kraji - v Humpolci a v Třebíči o celkové kapacitě 400 lůžek. Kdybychom tato lůžka pro nedostatek financí zrušili, přišlo by o práci mimo jiné i více než 200 zaměstnanců, kteří nyní pečují o seniory. Stát ztratí příjmy z jejich daní a z dalších odvodů, začne za ně hradit zdravotní pojištění a bude jim vyplácet sociální dávky nebo obdobné platby. Bude-li v kraji o tolik lůžek méně, nezíská místo v domově pro seniory 400 občanů, kteří z důvodu věku a zdravotního stavu potřebují celodenní péči. Jejich blízcí budou muset odejít ze svého zaměstnání, aby zajistili péči o své rodiče. Tato situace může mnoho z nich potkat ve věku okolo 50 let. Nezůstanou později závislí na státní pomoci jako dlouhodobě nezaměstnaní? Budou mít na financování studia svých dětí? Kolik stát nakonec vyplatí na sociálních dávkách a jaké dopady bude mít takové opatření na zaměstnanost v regionu.

Jak je snadné snižovat výdaje v globálních číslech, když se nemusíte nebo nechcete zabývat dopady do života konkrétních lidí. Jak je to také krátkozraké.

Kraj Vysočina musel již vloni vzhledem k vývoji státního financování vynaložit na provoz sociálních služeb resp. je dofinancovat částkou 107 milionů korun. I v letošním roce se budeme snažit předejít nejhorším dopadům neuváženého šetření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. Bude to však nelehký úkol pro radu kraje i pro pracovníky, kteří se profesionálně věnují pomoci svým spoluobčanům. Práce v atmosféře existenční nejistoty je totiž vždy obtížná. Je velká škoda, že ministerstvo, které se zatím nechtělo vzdát moci rozhodovat o financování sociálních služeb, zatím nebylo schopno zajišťovat finance v rámci stabilního a funkčního systému. Nepomohlo ani to, že kraje na hrozbu vážných finančních problémů po celý loňský rok upozorňovali.

Jen v krajských sociálních zařízení je v současné době zaměstnáno 1 300 lidí, kteří se starají o více než 2 tisíce klientů. Dalšími důležitými poskytovateli sociálních služeb – pobytových, ambulantních, poradenských i terénních zajišťují ve své režii například města, církve nebo neziskové organizace. I jejich provoz je závislý na výše uvedených dotacích státu.

Petr Krčál