Svátek má: Monika

Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Sportovní infrastruktura před sto lety

V minulém komentáři (Jak rozvíjet sport/oviště/? Chaoticky nebo koncepčně?) jsem mimo jiné slíbil, že předložím čtenářům Prvních zpráv autentické ukázky toho, jak řešili rozvoj sportu v období „první republiky“.

Inspirace v minulosti čerpám mimo jiné z knihy autorů Dr. Prokopa Bureše a kpt. Jana Plichty SPORT A TĚLESNÁ KULTURA V ČSL. REPUBLICE A CIZINĚ, vydané v roce 1931 v Praze, která nejen přehledně a souvisle mapuje sportovní dění od získání samostatnosti v roce 1918 až po začátek třicátých let minulého století, ale předkládá čtenářům také průběh tvorby zákonů i široké diskuze odborníků o problematice tehdejšího sportu. Protože moje minulé úvahy o chaotických koncepcích či koncepčním chaosu byly inspirovány současnými polemikami nad záměry budoucího rozvoje sportovišť, vybral jsem z této knihy ukázky, které se budou týkat výhradně sportovní infrastruktury.

Ertl: Jak rozvíjet sport/oviště/? Chaoticky nebo koncepčně?

Tehdy si uvědomovali, že: „Se zřetelem na budoucí zákonnou povinnost tělesné výchovy pro muže i ženy jest zapotřebí zajistiti také k tomu potřebná místa. Podle zkušeností doma i jinde získaných vychází 3 – 5 m2 na jednoho obyvatele. Německo zavádí 3 m2, Amerika 5 m2. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy přijímá jako ideální potřebu pro naše poměry 3 m2 na jednoho obyvatele. K tomu dojde se i zkušeností takto:

Město neb část města o 50.000 obyvatelích má potřebí následujících ploch:
10 hřišť dětských à 450 m2 (15X30)                                          4.500 m2
  4 hřiště dětská à 900 m2 (30X30)                                            3.650 m2
  4 hřiště pro obec. školy à 4400 m2 (60X30)                           21.600 m2
  1 hřiště pro obecnou s měšťanskou školou (70X20)                 7.200 m2
  2 hřiště pro dorost mimoškolský à 15.000 m2 (150X100)        30.000 m2
  1 hřiště pro spolky tělocvičné a sportovní (180X120)              21.600 m2
  1 stadion (250X120)                                                                31.600 m2
Celkem                                                                                    149.500 m2

Tehdejší plocha hřišť Velké Prahy měřila 884.035 m2, což činilo 1,48 m2 na 1 obyvatele, byla tedy nedostatečná a ještě nehospodárně rozdělená. Byla proto vybrána místa, která lze považovati za zvláště vhodná pro tělesnou výchovu v budoucnosti:

  • Strahovské lomy – jako budoucí místo pro velké stadion.
  • Dvorecká louka v Podolí (pro vybudování Tělovýchovného ústavu)
  • Vrch u Křížku na Žižkově (vedle Kapslovny), pod vrchem Žižkova olšanský rybník (přeměna na plovárnu pro školskou a mimoškolskou mládež).
  • Císařskou louku na Smíchově (jako vhodné lidové koupaliště, plovárny, lázně a hřiště).
  • Mrázovku na Smíchově
  • Cvičiště na vrchu Žižkově proti Sokolovně
  • Vrch Bohdalec v Michli
  • Hřiště v Riegrových sadech a pozemek pod vodárnou na Král. Vinohradech
  • atd., atd.


Zvláštní pozornost byla tenkrát věnována Strahovu, v roce 1931 byl Poslanecké sněmovně předložen (a následně schválen) návrh tohoto znění:

„Slavná sněmovno račiž se usnésti:
Vládě se ukládá, aby v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví, školství, národní obrany a veřejných prací urychleně provedla všechna vhodná opatření pro vybudování stadia na pozemcích strahovských lomů v Praze tak, aby se se stavbou neprodleně mohlo započíti.“ Následující odůvodnění s odkazy na dění v okolních kulturních státech, na skutečnost, že státní rozpočet s touto investicí již počítá a s připomenutím nebývalé nutnosti a významu stadia pro účely tělovýchovné, zdravotní, kulturní, národohospodářské a sociální, je zakončeno konstatováním, že: Stavbou definitivního stadionu získají se hodnoty trvalé ceny při poměrně menším nákladu.

Dozvíme se, jaká přesně byla subvenční činnost ministerstva v letech 1919 až 1930, najdeme obsažné pasáže o rozvoji lázní očistných s konstatováním: Ministerstvo ovšem podporuje tímto příspěvkem pouze takové očistné lázně, které náležejí obcím neb veřejným korporacím, a jsou provozovány na základě nevýdělečném a přístupny lidovým vrstvám za přiměřeně nízké ceny.

V roce 1924 bylo přijato nařízení, jímž smí se příslušná podpora na stavbu sportovišť uděliti jen žadatelům, kteří prokáží, že mají z rozpočtového nákladu nejméně 50 % na hotovosti a kromě toho, že jsou způsobilí dalších 50 % zúročiti a umořovati.

Tolik ukázky. Samozřejmě nelze srovnávat dnešní a tehdejší problémy v oblasti rozvoje sportu a tělovýchovy. Je ale možné srovnávat přístupy k jejich řešení. Jedno je jisté, tenkrát o koncepci rozvoje sportu systematicky, soustavně a důsledně usilovali. Děláme to i dnes? Oni na to měli jen dvacet let a mnoho ze svých plánů skutečně uskutečnili…

Zdeněk Ertl

Mozek si pamatuje, co jsme jedli

Mozek si pamatuje, co jsme jedli

Zdeněk Ertl 

15. dubna 2025
Krátkodobé přejídání sladkým a tučným jídlem mění fungování mozku rychleji, než jsme si mysleli. A návrat k normální stravě nemusí stačit k nápravě.

Přátelství na celý život začíná v klubu-stát by měl znovuobjevit jejich význam

Přátelství na celý život začíná v klubu-stát by měl znovuobjevit jejich význam

Zdeněk Ertl 

11. dubna 2025
V dnešní době se často mluví o psychických problémech dětí a dospívajících, o osamělosti seniorů a o tom, jak nás moderní technologie paradoxně od sebe spíše vzdalují, než sbližují.

Násilí mění lidskou DNA: Trauma se dědí po generace

Násilí mění lidskou DNA: Trauma se dědí po generace

Zdeněk Ertl 

21. března 2025
Války a násilí nejsou pouze tragédií pro ty, kdo je zažívají na vlastní kůži. Jak ukazuje nejnovější vědecký výzkum, jejich důsledky sahají mnohem dál – až do genů budoucích generací.

Moderní společnost a zapomenutá úcta k rodičům

Moderní společnost a zapomenutá úcta k rodičům

Zdeněk Ertl 

18. března 2025
V přírodě existuje mnoho příkladů rodičovské obětavosti, ale jeden z nejpůsobivějších pochází od štírů.

Máme obavy, ale neumíme se o sebe postarat

Máme obavy, ale neumíme se o sebe postarat

Zdeněk Ertl 

7. srpna 2024
V několika minulých týdnech jsem si dovolil vám postupně v devíti komentářích představit výsledky průzkumů, týkajících se názorů občanů České republiky na bezpečnostní situaci, na možnosti řešení potenciálních krizových situací a na úroveň připravenosti na ně.

Trochu o našem vztahu k republice

Trochu o našem vztahu k republice

Zdeněk Ertl 

5. srpna 2024
Už tři roky po sobě se průzkumy agentury Sanep snaží zjistit, jak by se zachovali obyvatelé naší republiky, když by se na území České republiky rozhořel válečný konflikt.

Nejčtenější

Senát (horní komoru Parlamentu ČR) byste:

Zachovali
transparent.gif transparent.gif
13%
Zrušili
transparent.gif transparent.gif
71%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
16%