Myslím, že tím se naší vládě podařilo Slováky pěkně naštvat. Nemyslím politiky, ale obyčejné Slováky, kteří s námi mají rodinné, přátelské, případně pracovní vztahy. Kdyby Slováci tak mistrovali nás proto, že se vláda nechová podle jejich představ, poslali bychom je do …………… , protože jim do toho nic není a to i v případě, že by měli pravdu. Určitě se i na Slovensku najdou zelené nekritické prounijní mozky, které budou řičet nadšením nad zásadovým a neochvějným postojem naší prounijní vlády,
15.3.1939 vstoupila německá armáda do České republiky, protože od ČSR se Slovensko pár hodin před tím stačilo odtrhnout. Akt odtržení jsem považoval za zradu a nikdy jsem to Slovensku – tedy jeho vládě – neodpustil. A nechci řešit polehčující okolnosti, které ji k tomu vedly. Dnes my – tedy naše vláda – nakopla svou povýšeností zadek všemu dobrému, co se mezi našimi národy v průběhu dějin vytvořilo. Hledá nám přátele ve Francii, která nás v Mnichově zradila. Hledá je v Německu, které nás okupovalo s plánem na naše přesídlení, likvidaci a poněmčení. Hledá je v USA, které žádné skutečné přátele nikdy neměly a mít nebudou, protože všechny kolem sebe jen využívají nebo zneužívají.
Od dneška mohou Slováci říci: „Nejste o nic lepší než my. Není ani třeba Vám hrozit. Sami se k nám otáčíte zády jen proto, aby z Vás noví Bohové měli radost. Vaše vláda se pro svůj lid stává nepřátelskou a pro okolní země směšnou. Nakonec zůstanete díky ní sami.“
K tomu mám potřebu říci, že stejně tak jak mnoho Slováků bojovalo za ČSR, tak se dnes mnoho Moravanů a Čechů neobrací ke Slovákům zády a já patřím mezi ně.