Svátek má: Monika

Komentáře

Pocit moci - nebezpečný fenomén, který postihuje politiky v každém režimu

Nejdřív jsem chtěl tento článek nazvat „A už je to tady zase“. Tak jako již několikrát v minulosti. A nikdo by mi to nemohl vytýkat. Vždyť se to opakuje dvakrát do roka. Na jaře a na podzim.

S  ubíjející pravidelností. A doslova to otravuje život mnoha lidem. Ano, pozorní čtenáři  už asi tuší. Nemám totiž na mysli nic menšího, než svévolnou a trestuhodnou manipulaci s časem.

Zavedení letního času asi jako první navrhnul  jeden londýnský stavitel již v roce 1907, nepodařilo se ho ale prosadit. Poprvé byl letní čas reálně zaveden až za první světové války v roce 1916. Pravděpodobně nejprve v Německu a Rakousku – Uhersku, následně i ve Velké Británii a ve Švédsku. V březnu 1918 byl spolu s časovými pásmy zaveden letní čas i v USA. Byl však natolik nepopulární, že byl již v roce 1919 zrušen.

Postupně s posunem času experimentovala řada států, byl zaváděn a zase rušen.

Díky pochybnému argumentu úspory energie  prodělal letní čas  za druhé světové války jakousi renesanci. V letech 1946 – 1947 platil v tehdejším Československu  dokonce čas zimní. V roce 1979 byl pak u nás zaveden každoroční letní čas.

Ale potom se do toho vložila Evropská unie, termíny posunu času pro své členy sjednotila a spolu s přisluhovači z jednotlivých členských států učinila z tohoto nesmyslu prakticky nezrušitelný rituál.

Otázkou zůstává, zda ti politici, kteří tento nesmysl pomohli institucionalizovat , jsou o jeho účelnosti přesvědčení, nebo to dělají jen ze setrvačnosti. A nebo by v tom mohlo být i uspokojení z moci něco ovládat, něčím nebo někým manipulovat.  

Když jim totiž nejde poručit větru a dešti a lidé  už je také přestávají poslouchat, je pro ně znásilnění času asi poslední možností, jak  uspokojit své mocenské ambice.

Zdeněk Lanz

Zase o kousek blíž totalitě

Zase o kousek blíž totalitě

Zdeněk Lanz 

3. února 2025
Kdo sleduje politické dění u nás i v zahraničí dejme tomu posledních deset patnáct let, nemohl si nevšimnout jedné věci.

Potřebujeme více středoškoláků, respektive nové kapacity pro jejich ubytování?

Potřebujeme více středoškoláků, respektive nové kapacity pro jejich ubytování?

Zdeněk Lanz 

22. prosince 2024
Člověk nemusí být žádný velký odborník – ať už na školství a vzdělávání obecně, ekonomii, statistiku, sociologii, psychologii, a já nevím na co ještě, - aby si na tuto jednoduchou otázku celkem snadno odpověděl.

Účastníkům 70.výročního zasedání Parlamentního shromáždění NATO

Účastníkům 70.výročního zasedání Parlamentního shromáždění NATO

Zdeněk Lanz 

24. listopadu 2024
Věc: Zachování světového míru

Uhlíkové blouznění  v Baku

Uhlíkové blouznění v Baku

Zdeněk Lanz 

22. listopadu 2024
Na webu United Nations – Informační centrum OSN v Praze se dne 11.11. 2024 objevil článek s názvem V Azerbájdžánu byl zahájen klimatický COP29. O co jde?

Povodeň větší než malá a menší než velká

Povodeň větší než malá a menší než velká

Zdeněk Lanz 

15. září 2024
V srpnu roku 2017 jsem při příležitosti patnáctého výročí povodní z roku 2002 napsal článek s názvem Povodeň větší než malá a menší než velká.

Rozvrat školství jako důsledek všeobecného úpadku společnosti

Rozvrat školství jako důsledek všeobecného úpadku společnosti

Zdeněk Lanz 

21. května 2024
Název článku Spolupráce se školami je zásadní, ne vždy ale funguje, který vyšel 2. května 2024 na serveru metro.cz ještě sám o sobě nedává tušit, v jak žalostném stavu naše školství doopravdy je.

Nejčtenější

Senát (horní komoru Parlamentu ČR) byste:

Zachovali
transparent.gif transparent.gif
13%
Zrušili
transparent.gif transparent.gif
71%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
16%