Zamlčel ovšem, že za sociální demokracii byli členy komise pro změnu volebního systému i tehdejší místopředsedové vlády Vladimír Špidla a Pavel Rychetský, který je dnes předsedou Ústavního soudu, a vůči kterým jsem kritiku nezaznamenal. Pithart ani neuvádí, že jsme byli spolu s Lubomírem Zaorálkem jedinými poslanci sociální demokracie, kteří 28. 1. 2000 hlasovali proti návrhu změny ústavy, která vznikla po domluvě ODS a ČSSD. U mne to bylo z důvodu, že jsem považoval za nesprávné oslabovat pravomoci prezidenta. K ústavním institucím totiž nepřistupuji podle toho, zda je drží Václav Havel či Václav Klaus, ale podle textu ústavy.

Jestliže se někomu nelíbí fungování politického systému u nás a chce zůstat na půdě parlamentní republiky, musí navrhnout změnu volebního systému, která povede k utváření stabilních vládních většin. Poměrný systém není demokratičtější než systém většinový, je jen jiný. Pokud někdo nechce měnit volební systém, což je legitimní názor, nemůže se divit, že se politický systém bude chovat jako dosud. Od roku 1992 se u nás vystřídalo 11 vlád a jen dvě vládly celé čtyři roky, jak předpokládá ústava. Průměrné vládnutí trvá rok a několik měsíců. Tuto nestabilitu lze změnit reformou volebního systému. Pokud však někomu taková nestabilita nevadí, můžeme v ní pokračovat.

Pithart rovněž kritizuje ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny z roku 2009. Neuvádí však, že na základě stejného zkrácení volebního období byly u nás umožněny svobodné volby 1990 a nedávno proběhly volby na Slovensku. Nepovažuji volby roku 1990, 1998 ani volby na Slovensku 1996 a 2012 za projev krachu právního státu, ale za naplnění teze, že politické krize mohou občané řešit ve volbách.

Zdeněk Koudelka