Ať už to byla Strana zelených v předminulém volebním období, nebo Věci veřejné v období minulém, vždy to dopadlo stejně. Členové strany se nejprve rozhádali, poté ze strany odešli, případně si založili stranu novou, a protože obě původní strany byly více či méně jazýčkem na vahách parlamentní většiny, v důsledku jejich vnitřního rozdělení se následně rozpadly i vlády, ve kterých členové těchto stran zasedali.

Příčiny byly zcela zřejmé. Nulová programová či ideová integrita, nulové politické zkušenosti s centrální politickou scénou a postupně se rozpadající personální unie osob, které  před volbami spojoval jen jeden jediný cíl – zasednout v parlamentu. Ovšem ne na každého se dostala stejně teplá židle a navíc při jednotlivých hlasováních se začala vždy stále více projevovat názorová nejednotnost náhodně vybraného hloučku osob, který se pod tlakem lobbyistů všeho druhu začal rozpadat jako domeček z karet.

Způsob skládání kandidátek Strany práv občanů – Zemanovců, dosavadní vystupování jednotlivých představitelů strany a přístup k vedení pozvolna se rozbíhající volební kampaně se jeví být exemplárním případem hvězdného tělesa, které může s obrovským rámusem, čmoudem a jiskřením dopadnout na parlamentní půdu, ale s pravděpodobností hraničící s jistotou se během pár měsíců roztříští na tisíc kousků, rozletí se po celé sněmovně a bude smrdět a smrdět.

A bylo by opravdovou politickou apokalypsou, kdyby se tento meteorit stal v parlamentních počtech oním pověstným jazýčkem na vahách většinového počítání hlasů. Stejně jako v letech minulých by se koaliční objetí s touto velice žhavou politickou hmotou stalo smrtelným nebezpečím pro každého, kdo by toto objetí přijal.

Chci věřit tomu, že po událostech minulých dní prohlédli i ti členové vedení ČSSD, kterým vlastní ambice velí se SPOZ kolaborovat navzdory poškozování vlastní strany s očekáváním lepšího a rychlejšího uspokojení vlastního já při povolebním rozdělování teplých křesel. Pokud však stále ještě neprohlédli, nabízím jim stručnou politologickou analýzu toho prapodivného uskupení – Strany Podivných Osob a Zájmů.

Tak jako se ve znamení lží, polopravd, intrik a podpásovek všeho druhu odvíjela prezidentská volební kampaň Miloše Zemana, tak je na lžích založena i samotná volební kampaň SPOZ.

Když většina politiků i politologů tvrdila, že hlavním důvodem jmenování Rusnokovy úřednické vlády je především zviditelněním volebních lídrů SPOZ do mimořádných voleb, dušovali se všichni představitelé strany v čele s Milošem Zemanem, že je to nesmysl. A přesto téměř polovinu volebních lídrů SPOZ tvoří právě ministři Rusnokovy vlády.

Když většina politiků i politologů tvrdila, že prezidentské turné po České republice je především volební kampaní SPOZ, dušovali se všichni představitelé strany v čele s Milošem Zemanem, že tomu tak není. První dvě návštěvy prezidenta Zemana v krajích, které jistě jen shodou okolností přesně kopírují volební zisky SPOZ v krajských volbách jsou nejlepším důkazem účelového lhaní.

Strana hodlá vystavit „Stop zlodějům“ a korupčníkům všeho druhu. Umístění těch, kteří podporovali v prezidentské volební kampani Miloše Zemana na čelní místa kandidátek v čele s Danielem Hůlkou však nepříjemně zavání politickou korupcí.

V čele strany stojí nebo stáli lidé, kteří se živili a možná ještě stále živí vymáháním dluhů. Profesí, kterou bez uzardění mohou dělat jen lidé, kterým absolutně chybí jakékoli sociální cítění. Lidé bez sociálního cítění nemohou být dost dobře lidé s levicovým přesvědčením, ledaže by se uměli výborně přetvářet. Ovšem v parlamentu při hlasování o citlivých sociálních otázkách s největší pravděpodobností ukáží v pravém světle své smýšlení bez ohledu na názory svých členů, bez ohledu na názory svých oklamaných voličů.

Nesourodý spolek kandidátů  SPOZ do parlamentních voleb, tvořených z velké části nestraníky nebo velice čerstvými straníky a odstrašující antidemokratický průběh stranických primárek vytváří téměř jistotu neexistence jednotného názoru a plného počtu hlasů členů případného poslaneckého klubu, a tím i obrovskou neznámou pro parlamentní počty. A také ideální živnou půdu pro parlamentní lobbyisty a nákupčí poslaneckých hlasů všeho druhu. S takovou partou by spolupracoval jen politický sebevrah.

Díky své minimální sociální inteligenci a velkému handicapu ve schopnostech vytvářet kladné mezilidské vztahy a pevné pracovní kolektivy je prezident Miloš Zeman přes svou téměř genialitu v řadě jiných oblastí lidského bytí ideální obětí pro sociální inženýry všeho druhu, kteří kolem něj vytvářejí tzv. střední informační vrstvu. Tedy vrstvu, která ve vlastním zájmu deformuje informační toky směrem k němu a směrem od něj.

A tak, ač sám je obrovskou osobností, se v důsledku pokřiveného informačního zrcadla stává velice účinným nástrojem v rukách svého okolí, které hodlá prostřednictvím jeho nepochybného vlivu uplatňovat své vlastní, často pochybné cíle. Díky nim se tak během několika málo let stala z původního Spolku přátel Miloše Zemana politická strana SPOZ, která je však více než cokoli jiného Spolkem přátel vlivu Miloše Zemana.

A v případě, že se díky vlivu Miloše Zemana tato prazvláštní parta s velmi neprůhlednou strukturou, programem i pozadím posadí do poslaneckých křesel, měli by všichni ostatní kolem této politické nášlapné miny chodit velkým obloukem a našlapovat jen velmi opatrně.

Michal Kraus