Během 78 dní trvajícího, tzv. humanitárního bombardování - zcela v rozporu s mezinárodním právem – ztratily život stovky obyvatel a byla těžce poškozena infrastruktura, mosty, průmyslové objekty, elektrárny a telekomunikační zařízení. V řadě případů šlo o útoky proti ryze nevojenským cílům (osobní vlak, soukromé objekty, včetně budovy čínského velvyslanectví, nemocnice v Bělehradě, přes 400 pravoslavných památek atd.).

V průběhu bombardování bylo zabito podle zprávy Human Rights Watch 528 civilních obyvatel. Například 2. května při útoku na most u Lužane zasáhl letoun autobus a sanitku, přičemž bylo zabito 39 civilistů. Nebo dvakrát zasažený konvoj vozidel s uprchlíky na silnici Djakovica – Prizren. Noční útok na budovu srbské televize v Bělehradě, při kterém zahynulo 16 civilistů, byl právem označen za válečný zločin, protože šlo o veřejný objekt.

Celkové číslo obětí bombardování nebylo oficiálně oznámeno, nicméně jugoslávská strana uvádí odhady 2500 mrtvých a 5000 zraněných. O práci přišly tisíce obyvatel Jugoslávie, škody pocítily nepřímo i okolní státy. Často je označována tato agrese jako válka USA proti Evropě. Výše škod na jugoslávské ekonomice se pohybuje kolem částky 30 miliard dolarů a tamní ekonomika se s nimi potýká dodnes. Je povinností České republiky podpořit snahu o územní integritu Srbska a odmítnout pseudostát Kosovo jako výsledek agrese USA a NATO. Stojíme za rezolucí 1244 OSN, která jasně říká, že Kosovo je součástí Srbska.

   

KSČM dlouhodobě požaduje otevřít nová jednání o bezpečnostním systému zahrnující všechny státy Evropy. Zastavit rozšiřování NATO, s perspektivou ukončení činnosti NATO a zrušit vojenské základny USA v Evropě. Vyvázat ČR a tím i AČR z expanzivně-agresivní politiky NATO a USA. Odmítnout účast na zahraničních misích, mimo mise s mandátem OSN. AČR připravovat pro obranu území naší vlasti. Její velikost a vyzbrojení odvodit od potřeb a možností státu, od potřeby podílu armády na činnosti IZS a přípravy obyvatelstva na krizové situace.