Toto období ukončila se shodným přírůstkem hladiny spotřebitelských cen o 0,1 % pro meziměsíční i meziroční porovnání. Ve vývoji cenové hladiny sehrávají stále klíčovou roli ceny pohonných hmot, které sice v krátkém časovém horizontu vykázaly ne zcela zanedbatelný přírůstek, ale meziročně stanuly stále o více než 10 % níže. Příznivý cenový vývoj ukázaly též potraviny. V opačném gardu se vyvíjející položky tlačící na cenový růst je obtížné identifikovat, protože prakticky neexistují. Ani vysoké přírůstky objemu maloobchodních tržeb a výrazný nárůst reálné mzdy při nízké nezaměstnanosti se na zjevné, poptávkou tažené inflaci, dosud vůbec nepromítá.

Míra nezaměstnanosti v červnu dále poklesla na 5,2 % (což v přepočtu metodikou Eurostat představuje v rámci EU srovnatelných přibližně 3,7 %) a tím upevnila pozici České republiky coby země s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU; bohužel při obecné vysoké pozitivitě této zprávy je vývoj na trhu práce doprovázen dalším zostřením strukturální nerovnováhy v podobě již téměř 134 tisíc neobsazených volných pracovních míst. Rejstřík odvětví, kde nízká míra nezaměstnanosti ohrožuje praktický výkon aktivit v nich prováděných, se rozšiřuje a z podnikatelského sektoru zvláště v činnostech zpracovatelského průmyslu, služeb či dopravy se pozvolna přesouvá i do sektoru veřejného. Je navíc otázkou, jak velký počet z celkových více než 384 tisíc oficiálně registrovaných uchazečů o práci skutečně žádnou činnost na trhu práce (v rozporu s pravidly) nevykonává.

Zahraniční obchod v květnu vykázal přebytek ve výši 18,2 mld. Kč. Oproti předchozím měsícům se snížil objem vývozu a tak květnové kladné obchodní saldo je nejnižší v rámci dosavadního průběhu letošního roku. Přesto za prvních pět letošních měsíců můžeme hovořit o mimořádně příznivém období, když souhrnný přebytek v jeho průběhu dosáhl na téměř 109 mld. Kč, o více než 30 mld. Kč v porovnání s loňskem. V dosavadním průběhu roku též vývoz rostl rychleji než dovoz, což dále posiluje příznivost dosavadního vývoje obchodní bilance v letošním roce.

Květnový vývoj stavebnictví sice neodhalil tak razantní propad jako v předchozích letošních měsících, nicméně ani pokles ve výši 4,3 % meziročně rozhodně nelze označit jako příznivý výsledek. Od počátku letošního roku však stavebnictví pokleslo meziročně již o téměř 9 % a sledujeme-li období uplynulých 12 měsíců (+0,6 % meziročně), dává nám pohled již téměř zapomenout na hojné časy tuzemského stavebnictví v loňském roce. Větší stabilitu vykazuje nyní pozemní stavitelství (s meziročním poklesem 1,8 %); loni bezprecedentně rostoucí inženýrské stavitelství v letošním květnu pokleslo meziročně o 9,1 %. Poměrně slibné vyhlídky slibují čísla o nově zahájených stavbách a vydaných stavebních povoleních. Ta by se měla týkat zvláště pozemního stavitelství a pomoci celému odvětví se dostat alespoň k nule. Nicméně bez návratu k loňskému tempu inženýrského stavitelství, či alespoň přiblížení se k němu, můžeme letos na alespoň kladný výsledek stavební výroby směle zapomenout.

Průmyslová výroba v květnu dále výrazně zrychlila již tak přesvědčivé tempo svého růstu, jež činilo 8,6 % meziročně. Od počátku roku rostl tuzemský průmysl o solidních 4,3 % meziročně; téměř identické číslo vykázal i při výkonu za posledních 12 měsíců. Průmyslová výroba se tak vyznačuje nejen solidním výkonem, ale oproti stavebnictví též neporovnatelně větší stabilitou. Dobré období pro průmysl by mělo ještě nějakou dobu vydržet, o čemž svědčí 13,5 % meziroční růst objemu nově uzavřených průmyslových zakázek. Na květnovém vývoji se již kladně podepsal obnovený výkon energetiky; naopak průmyslový výkon nadále potápí výpadek v chemickém průmyslu, jež se negativně promítá i do obchodní bilance. Toto snad je však jen jediná vada na kráse záviděníhodného výkonu průmyslové výroby v České republice, samozřejmě pokud nepočítáme již jistou dobu trvající problém omezení jeho kapacit v důsledku nemožnosti obsadit velké množství volných pracovních míst.

Nákupní žně na českém maloobchodním trhu pokračovaly v květnu, když jeho meziroční růst optikou tržeb dosáhl 7,5 % meziročně, za posledních 12 měsíců tuzemský maloobchod rostl o málo v našich končinách vídaných 6,5 % meziročně; téměř identická je i průměrná hodnota meziročního růstu od počátku letošního roku. Příznivý spotřebitelský sentiment se promítá ve všech oblastech maloobchodního trhu; raketový vzestup pokračuje u jeho internetových a elektronických forem (25% meziroční přírůstek).