Bohužel ne každý si vysněné prázdniny může dovolit. Letní tábory pro děti jsou drahé, dovolená v tuzemsku či v zahraničí pro řadu rodin finančně nedostupná, babičky často nefungují, protože ještě pracují (pokud práci mají).

Takže opět budeme potkávat na sídlištích děti s klíčem na krku, vystavené rozličným nebezpečím, svodům a rizikům. O nic lépe na tom nejsou ani jejich učitelé. S penězi, které dostávají, vyjdou tak akorát od výplaty k výplatě, takže o nějakém šetření na dovolenou nemůže být řeč. Navíc stále přetrvává nešvar, že někteří ředitelé se na nich snaží ušetřit, takže je na prázdniny propustí a před 1.zářím zase přijmou.

Nejistota, kterou tak  kantoři rok co rok zažívají, jim má být odměnou za jejich celoroční nezáviděníhodnou práci. A to jsou ještě každou chvíli pod palbou médií, které z nich jednou dělají hlupáky, podruhé flákače, kteří „mají pořád prázdniny a ještě reptají, že mají malý plat“ a jindy se na ně snese sprška kritiky za chabé výsledky jejich žáků. Nestálo by ale spíš za zamyšlení, proč jsou výsledky různých průzkumů a testování takové, jaké jsou?

Proč letošní maturanti dopadli u zkoušky z dospělosti zase o něco hůř než vloni? Téměř čtvrtina (24%) studentů propadla z matematiky (loni 20,5%), z cizího jazyka neuspělo 3,6% (loni 2,6) a z českého jazyka 2,7% (loni 2%). Tyto výsledky, zvlášť v matematice, určitě nejsou nijak povzbuzující. Příčin je celá řada.

Počátek je v rozbití jednotného základního školství, které nahradily různé školní vzdělávací programy, a to ještě bez jasně stanovených ročníkových výstupů, vznik víceletých gymnázií a odchody lepších žáků z běžných základních škol,  záměrné snižování prestiže učňovského školství a rušení učňovských oborů i celých škol, neúměrná podpora gymnázií na úkor technického školství, velký rozvoj soukromých škol se školným, přičemž mnozí studenti i jejich rodiče nabyli dojmu, že za peníze se dá koupit vše, včetně maturity nebo vysokoškolského diplomu.

K této situaci přispěl i způsob financování regionálního školství, vedoucí k boji škol o každého žáka, protože co žák, to peníze pro školu. Výsledkem je podbízení se rodičům i jejich potomkům, snížení požadavků na vědomosti uchazečů, na jejich práci v průběhu studia i v jeho závěru, tedy při závěrečné zkoušce učňovské či při zkoušce maturitní,  která byla dlouhou dobu pouze v rukou jednotlivých škol.

Negativně se projevila i honba za co nejvyšším počtem studujících, jen abychom se vyrovnali státům, které nám ve vzdělávání ve skutečnosti nesahaly ani po paty. Jde o celý komplex problémů, na něž jsme dlouhodobě upozorňovali, a které byly také předmětem kritiky skutečných odborníků.  Rozbití fungujícího systému, poplivání všeho, co se tu za léta před listopadem 89 dokázalo, nekritické přejímání cizích vzorů bez ohledu na naše tradice, úpadek morálky a převrácení lidských hodnot nás přivedlo do současné situace.

Nyní bude nutné napravovat chyby a zaměřit se na zkvalitňování vzdělávacího systému na všech stupních škol, na změnu financování školství a sladění vzdělávacího systému s pracovním trhem. A hlavně přitom nezapomenout na starou pravdu, že klíčovým prvkem ve vzdělávání je osobnost učitele. Učitele odborně připraveného, přiměřeně náročného, spravedlivého, s láskou k žákům a studentům a také spokojeného a odpočatého. A k tomu by měly sloužit následující necelé dva měsíce. Takže krásné prázdniny dětem i jejich pedagogům a poděkování za jejich odpovědnou práci.