Jedná se o citelné, ale nikoliv nečekané zpomalení proti loňskému růstu, který byl dlouhodobě neudržitelný. Mezičtvrtletní růst byl nejslabší od 4Q16, meziroční pak od 1Q17. Jde přitom o sezónně očištěné údaje, které zohledňují dva chybějící pracovní dny v letošním prvním kvartálu proti stejnému období loni. Bez očištění zřejmě klesl meziroční růst pod 4%.
 
Aniž by byla známa přesná struktura růstu, potvrzují se odhady, že k němu přestal přispívat čistý export. To je dáno zřejmě jak slabším růstem zahraniční poptávky, tak vysokou domácí poptávkou, která zvedá dovozy. Česká ekonomika tedy přišla o jeden ze tří pilířů svému růstu. Nějakou dobu se bez něj obejde, ale delší období růstu, taženého jen domácí poptávkou, by zvyšovalo nerovnováhy v ekonomice a učinilo by ji zranitelnou.
 
Zaměstnanost v letošním prvním  kvartálu dále silně rostla (0.5% mezikvartálně, 1.7% meziročně), její růst ale zřejmě již mele z posledního. Ve zbytku roku se budou muset podniky při svém růstu spoléhat převážně na zvyšování produktivity, což se nebude dařit všem podnikům. Výsledkem tedy bude další zpomalování české ekonomiky. Pokud nicméně nepřijde ze zahraničí nečekaný šok, očekáváme pro českou ekonomiku v dalších kvartálech stabilizaci meziročního tempa nad 3%.