„Kéž skrze dar moudrosti dokážeme rozlišovat, co je podstatné,“ modlí se moderátorka Událostí komentářů Daniela Drtinová v přímém přenosu ze svatovítské katedrály. „Modleme se, abychom obstáli před věčnou boží moudrostí,“ doplňuje ji kolega moderátor Jiří Václavek a dodává: „Modleme se za jubilující Českou televizi, její vedení i všechny její pracovníky, kéž pán žehná její práci...“

Kardinál Dominik Duka už předtím pochválil Večerníček, který měl charakter i za tuhé normalizace a vyzval pracovníky médií k pravdivosti. V průvodu se objevily děti s Krtečkem a dalšími postavičkami pravdivého vidění světa. Moderátorka Hana Scharffová již dříve přednesla úryvek ze Zjevení apoštola Jana...

Celé by to snad šlo považovat za nějaký bizarní omyl, nebo možná partyzánskou akci několika silně věřících redaktorů veřejnoprávní televize. I v té sekulární instituci mají pochopitelně redaktoři právo na svůj soukromý názor, svoji víru... Ale v přímém přenosu? A za přítomnosti vedení a ředitele té sekulární instituce? Ředitele, který říká: „Vážený pane kardinále, chtěl bych vás ubezpečit, že rádi přijímáme vaše požehnání do všech budoucích dní...“

Ne, to nevypadá na omyl. Spíš na převrat. Nebo totální selhání „daru moudrosti“. Možná nějaký pozapomenutý a čerstvě odhalený restituční nárok. Novou definici veřejnoprávnosti. Přípravu silvestrovského pořadu... Anebo přímou cestu do pekla.

Celá bohoslužba

Michal Komárek
(Vyšlo v Literárních novinách)