Pokud by se tak dělo napříč celým politickým spektrem, asi by se dalo uvažovat o vhodné či nevhodné volbě metod té či oné společnosti, zkoumajících názory veřejnosti. Problém je ovšem pouze a jenom u odhadu preferencí Hnutí ANO, a to ve všech případech směrem nahoru, a to navíc v množství nikoli malém, ale až o 30%.

Již dříve byly zpochybněny výsledky průzkumů předvolebních průzkumů jedné z agentur realizujících průzkumy exkluzivně pro ČT, které nadhodnocovaly hypotetické volební zisky Hnutí ANO oproti výsledkům ostatních agentur o 30 % a tyto své průzkumy doprovázely bombastickými prohlášeními, kterak Hnutí ANO válcuje ČSSD.

Je tedy logické, že průzkumy TNS AISA, které se u výšky preferencí Hnutí ANO začaly výrazně odlišovat od jiných společností (zatímco preference ostatních stran se velmi podobaly), se začaly přirovnávat k tzv. spin doctoringu, tedyz etického hlediska velmi sporné praktice v oblasti vztahů s médii a veřejností, která se nevyhýbá klamu ani manipulaci.

Nekalé praktice, která uplatňuje plánování výsledků průzkumů, prefabrikace volebních preferencí, ovlivňování nerozhodnutých voličů, opakování průzkumu, pokud výsledek nedopadl podle představ a další machinace!

Inu, netrvalo ani měsíc a v denících spadajících do mediálního impéria Andreje Babiše se objevil další průzkum volebních preferencí, který shodou okolností opět právě a jenom u Hnutí ANO odhaduje volební zisk o 30% vyšší než ostatní agentury, zatímco volební zisky ostatních stran se téměř neliší.

Asi nikoho nepřekvapí, že tento průzkum realizovala společnost STEM, se kterou se pro značně nespolehlivé výsledky průzkumů předvolebních preferencí před časem rozloučila i Česká televize.

A kdo tento průzkum značně vybočující z výsledků ostatních agentur zveřejnil? Jak jinak než Babišovy Lidové noviny, a to navíc s bombastickým titulkem: ANO drtivě vede!

A aby měl český volič v oblasti obliby politických stran a jejich vůdců zcela jasno, přidává STEM průzkum oblíbenosti politiků, v němž Andrej Babiš „ jasně vede“ před Bohuslavem Sobotkou a Martinem Stropnickým.
Je sice pravdou, že statistika, její výsledky a interpretace jsou dlouhá léta předmětem více či méně vážných zpochybňování. Prezident Miloš Zeman s oblibou na svých mítincích citoval domnělý výrok jeho oblíbence Winstona Churchilla: „Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval.“

Ironií osudu je, že i samotný výrok o falšování statistiky byl Winstonu Churchillovi podvržen. Jeho skutečným autorem byl totiž Josef Goebbels.

Existuje však i mnoho dalších názorů, které na nebezpečí manipulace s čísly poukazují. Například americký spisovatel, vědec a také poněkud kontroverzní okultista John Michael Greer popisuje manipulaci s veřejným míněním zcela explicitně:

„ Čísla mohou být záměrně zmanipulována, aby podpořila agendu, která nemá s přesným zobrazením reality nic společného. Předpoklady modelu mohou tvarovat výběr toho, co je měřeno, způsobem, který potlačí to, co v realitě doopravdy probíhá. Zkombinujte obojí - a to co vám vyjde, může být v nejlepším případě popsáno coby spekulativní fikce vydávaná za užitečná data - a kombinace obou faktorů je pak přesně to, co se přihodilo statistice, na níž je založeno příliš mnoho současných ekonomických a politických rozhodnutí.“

Je otázkou, co nebo možná spíše kdo a proč motivuje některé agentury, které provádějí opakovaně zpochybňované průzkumy předvolebních preferencí k tomu, aby „vyráběly“ o 30% nadhodnocené preference Hnutí ANO a proč jsou tyto výsledky téměř výhradně a s palcovými titulky prezentovány v podstatě pouze v médiích Babišova impéria. Porovnání výsledků je zřejmé z následující tabulky:

V byznyse se tomu hovoří klamavá reklama a je otázkou, proč je tato klamavá reklama podsouvána i českým voličům. Obchodním společnostem, které na principu klamavé reklamy pracují, se v našich končinách zvyklo říkat Šmejdi a veřejnost i slušná média jim vyhlásila nesmiřitelný boj, protože koupě zmetků za drahé peníze se nelíbí nikomu.

Problémem je však to, že koupený zmetek můžete vyhodit či reklamovat. V politice ale musíte na nápravu čekat zpravidla nejméně čtyři roky.

Nezbývá tedy než věřit, že český volič šmejdům v podobě zfalšovaných průzkumů nenaletí.