Podle Kalouskova ministerstva financí skončil Státní rozpočet České republiky v  loňském roce se schodkem kolem 19,4 miliardy korun. To by znamenalo,  že by Česko  loni hospodařilo nejlépe za posledních 11 let.

"Je to výsledek provedených reforem a fiskální discipliny," řekl Právu ministr Kalousek. Kdybychom nedělali žádné reformy a pokračovali v rozhazovačné politice předchozích vlády, tak by schodek byl minimálně o 50 miliard vyšší, konstatoval ministr.

Reformní balíček, přes všechnu kritiku byl zásah na poslední chvíli. Současný kabinet podle Kalouska zase vrátil vývoj do reálné podoby a v době ekonomického zpomalení zajistil vládě to nejdůležitější - totiž manévrovací prostor. V něm lze snáze řešit dopady ekonomických problémů na české hospodářství. Příznivý výsledek loňského hospodaření usnadní nejen refinancování státního dluhu, upozornil ministr.

 Sledovat vývoj schodků je zajímavý politický příběh, řekl Právu ministr financí. V roce 2003 dosáhl rozpočtový schodek 109 miliard a evropská komise s námi zahájila řízení o nadměrném schodku. Následovaly Špidlovy reformy, které se postupně projevily poklesem deficitu až na 56,4 miliardy v roce 2005. "Pak následoval prudký vzestup zadlužení po nástupu Jiřího Paroubka do funkce premiéra," uvedl Kalousek a schodek rozpočtu dosáhl v roce 2006 97,6 miliardy.  

Tolik Kalouskovy oslavné ódy na téma nejlepší rozpočet Česka za poslední období. Zbývá snad jen dodat slova premiéra Topolánka o tom, že Kalousek je nejlepší ministr finací v historii ČR.

 A jak to bylo doopravdy ? Nejprve nutno upřesnit historické údaje. Závěrečný účet, tedy jakési vyhodnocení plnění rozpočtu za rok 2005 předkládal Jiří Paroubek, za rok 2006 potom Mirek Topolánek. Takže Kalouskova teze o prudkém vzestupu zadlužení po nástupu Jiřího Paroubka do funkce premiéra tak trochu kulhá. Navíc Kalousek už zřejmě zapomněl na lidovecké populistické předvolební návrhy lidovců na mimořádné výdaje ze státní kasy v době kdy byl předsedou KDU-ČSL, které samy o sobě zvýšily schodek státního rozpočtu v roce 2006 o více než 20 mld. Kč.

A schodek státního  rozpočtu za rok 2008 ? Už student druhého ročníku středoškolské obchodní akademie ví, že jakýkoli hospodářský výsledek za určité časové období je relevantní, pokud se do něj promítnou všechny organizační, cenové a metodické vlivy hodnoceného období, které by mohly zkreslit porovnávání daného výsledku s předchozími obdobími.

Že tuto malou násobilku správného hospodáře neovládá premiér Topolánek není ani neobvyklé ani nijak zarážející. Že však tuto naprosto elementární zásadu poruší ministr financí Kalousek, nota bene při hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2008, už ovšem zarážející je.

Pan ministr se toho faux paux dopustil buď z neznalosti, což by u ministra financí bylo na pováženou , neboť by státní finance byly v rukou naprostého laika. A nebo pan ministr zneužil prostotu svého premiéra a ve snaze se zalíbit a prokázat, že je úspěšným a schopným ministrem na svém místě (zejména v době, kdy se jeho křeslo povážlivě houpalo) se dopustil neskutečně nečestného a ve světě státních financí naprosto nežádoucího triku tím, že veřejnosti i svému premiérovi zatajil, že dosažený schodek, tj. 19,4 mld.Kč za rok 2008 je způsoben zejména změnou zákona 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o rozpočtových pravidlech, která vstoupila v platnost právě v roce 2008.

Tato změna rozpočtových pravidel totiž upravila vykazování  převodu prostředků jednotlivých resortů do tzv. rezervních fondů . Jednalo se o prostředky, které na konci každého roku zůstaly na účtech ministerstev a tím, že byly převedeny do rezervních fondů, byly vykázány jako výdaj a byly tudíž zahrnuty do výdajů státního rozpočtu daného roku.

Legislativní změna platná od roku 2008 však tyto nespotřebované prostředky jednotlivých ministerstev označuje jako tzv.nároky a jsou automaticky resortům převedeny do následujícího roku, aniž by byly zahrnuty do výdajů roku stávajícího. Účetně je tato úprava nepochybně správnější než úprava předchozí, nicméně skutečný ekonom nemůže při hodnocení hospodaření jakékoli hospodářské jednotky porovnávat hrušky s jabky, což v případě státního rozpočtu za rok 2008 ministr Kalousek učinil.

Chiméra o nejlepším ministru financí a o nejlepším výsledku hospodaření státního rozpočtu za  posledních několik let se totiž rozplyne jako obláček páry poté, co se provede porovnání výsledků hospodaření státních rozpočtů minulých let podle stejné metodiky vykazování převodů nespotřebovaných prostředků do rezervních fondů . Z ní vyplyne, že při hodnocení státního rozpočtu za rok 2008 dle původní metodiky byl schodek nikoli necelých 20 , ale 73- 75 mld. Kč.

Pokud si uvědomíme, že státní rozpočet na rok 2008  schválený Sněmovnou dle původní metodiky předpokládal, že by schodek mohl dosáhnout až 71,3 miliardy korun, musíme konstatovat, že vláda hospodařila s vyšším schodkem, než bylo schváleno a se schodkem až o 20 mld. Kč větším, než v roce 2005, tedy v době premiérování Jiřího Paroubka.

 Při bližším pohledu na výsledky státního rozpočtu za loňský rok potom padá další mýtus současné vlády – úspěšnost její daňové reformy. Daňové výnosy se v souhrnu totiž nezvýšily a do rozpočtu nepřinesly více zdrojů . U DPH, přes razantní zvýšení základní sazby, která zdražila občanům základní životní potřeby a nastartovala(spolu s dalšími kroky Topolánkovy vlády) inflaci, došlo k poklesu, což mimo jiné ukazuje na snížení spotřeby , a tedy na fakt, že vládní reformy dusí hospodářství a zvýrazňují dopady ekonomické krize.

 Státní finance, nakládání s nimi ale i prezentace výsledků hospodaření je nanejvýš seriózní a přísně rigorózní disciplína, která vyžaduje stejné schopnosti a vlastnosti i u jejich správců. Kalouskovy účetní fauly při prezentaci  výsledků státního rozpočtu za rok 2008 však ukázaly, že státní kasa je buď v rukou totálního amatéra ( a vzpomeňme, jak se svého času  za podobnou „statistickou chybu“ musela poroučet ze své funkce bývalá šéfka ČSÚ) a nebo v rukou nebezpečného manipulátora, kterému pro vlastní prospěch není žádný švindl cizí. Jedno i druhé je pro poctivé, rozumné a ekonomicky odborné hospodaření České republiky nežádoucí.

                                                                                                      Michal Kraus