Svátek má: Filip

Komentáře

Jiří Kouda

novinář

Vstoupili jsme do temné postdemokracie?

Takhle nějak se nenápadně oznamují přelomové a mnohdy zlé věci. Třeba v Opavě jen tak letmo stačí poznamenat hlava státu Václav Klaus: „Vstoupili jsme do světa ne demokracie, ale postdemokracie.“ V souvislosti s Evropskou unií.

Bezesporu lze najít argumenty pro euroskeptické názory skutky činané dvojice Merkelová-Sarkozy, s trochou představivosti i možnost soustředěné moci do „německého“ Frankfurtu, kde sídlí Evropská centrální banka, a následně i do Berlína, kde sídlí nejsilnější ekonomika unie. Stejně tak lze euroskeptické nálady posílit tím, že by se rozpočtovému diktátu Bruselu (alias tandemu Berlín-Paříž) musely podřídit všechny země EU, bez ohledu na to zda mají euro - ty zvláště – ale i ty, které mají dosud národní měny. Zúžilo by to rozpočtové individuální manévry tamních vládnoucích elit.

Stejně tak lze euroskeptické obavy z dominanty velkých zemí unie podpořit skutečností, že Německo realizovalo svůj vývoz (a tím pádem i pozitivní obchodní bilanci) v chudších zemích EU přesně v poměru, v nichž tyto země vykazují deficit zahraničního obchodu. A v neposlední řadě je zde euroskeptická nedůvěra k záchrannému fondu, jehož činnost – pumpování stamiliard euro do bankovního sektoru se dosud ukázala ne moc produktivní – zato vyčerpávající chudší přispěvatele až do té míry, že odmítají dodat svůj podíl do fondu (Slovensko).

Ovšem, co myslí prezident pod pojmem postdemokracie? Nedostatek rozhodovacích pravomocí menších zemí EU, byrokratickou krustu zde vytvářenou, její doposavad udržovanou strukturu sociálních a lidských práv pro něž také ještě donedávna opovržlivě mluvil jako o unii „socialistické“? Kde je ten zlom, že už o EU už nyní nemluví jako socialistické (z pohledu neoliberála)? Ví už Václav Klaus, že EU obyčejným lidem nepomůže?

Nebo je to nadnárodní diktát globálního superkapitálu, kterému je šumafuk nějaká místní struktura - třeba demokracie, když jde o zisk? A prezident si to třeba začíná uvědomovat.

Opravdu můžeme konstatovat, že se lépe agresívnímu kapitálu, bankám, investorům a jejich kriminálních odštěpných závodů v podobě ratingových společností můžeme bránit tím, že zrušíme euro, a rozdrobíme EU na dvojrychlostní úrovni – těch silných a periférních,  na jakousi zónu pár silných s eurem a volného společenství národních měn a ekonomik s nárazovým pásmem těch slabších? Že Česko ochrání koruna? Pokud prezident míní procesy v EU, má je přesněji definovat. A také co s tím.

Václav Klaus celý život prosazuje neoliberální a monetární vidění světa podle von Hayeka (Cesta do otroctví) a svobodný byznys prostor ničím a nikým neomezován a s teoretickým důsledkem obecné demokracie a svobody pro všechny, kdo tvoří hodnoty. Praxe ukázala, že jde o blud. Diktatura peněz může být stejně tak destruktivní jako vláda zfašizovaných vojáků (Chile – z níž, uraženě právě kvůli neústupnosti junty vůči potřebě demokracie, odjel autor místní ekonomické reformy Milton Friedman – další Klausův guru).

Diktatura kapitálu ale stírá dosud známé podoby demokracie a vystavuje světu ošklivý, asociální a ve svém důsledku úděsný necivilizační ksicht. Je to ale právě to, co prezidenta vedlo k těžko definovatelné poznámce o postdemokracii? Měl by ji konkretizovat a nedělat z ní něco jako postmodernismus. Ten ostatně kritizoval, kvůli jeho beztvarosti, bezideologičnosti a v němž se vše ztrácí a do nějž se vše vejde. A co je tedy podle něj postdemokracie? Je to jen jeho momentální pohled na Evropskou unii, nebo má širší názorovou filozofii?

Mohl bych nejistě odpovědět. Ovšem jen podle své představy. A líbit se to nebude. Především, demokracie, jak ji známe, zřejmě končí. Občané – pokud budou volit své zástupce, budou mít omezené pravomoce – patrně poprvé od slavné Magna Charta Libertatum, zakládající ve 13. století instituci proměněnou věky v parlament. Už totiž nebudou rozhodovat o financích státu jako celku a struktuře – třeba o o sociálních věcech, nýbrž pouze o jeho dílčích oblastech – lze jen tušit s vysokou pravděpodobností, že například o ozbrojených složkách – policie, armáda a patrně o nemocnicích. Budou možná – tito zastupitelé, či spíše delegáti určitých ekonomických cechů - rozhodovat o financování státního aparátu společně s rozhodujícím finančním kapitálem, který své zastupující instituce vůči státu a občanům ustanoví sám. Určí, kdo bude soudce a jak bude soud soudit. A nakonec se tzv. Vládou lidu propojí včetně oblbující mediokracie  a národnostním fangličkařením, a to až do krve. Kdo četl dílka Kalokain, Ocelové jeskyně či 1984, si dovede představit budoucí společnost, kterou mám na mysli. Asi je to přehnané. Nebo ne?

Přiznávám, že opravdu nevím, co je to postdemokracie. Obávám se, že to neví ani Václav Klaus, ani dnešní evropské elity (zatím demokraticky ke korytu zvolené). A pokud to ví, není ochoten či schopen ve svém poznání definovat vskutku děsivé nadcházející možnosti. Možná jen proto, že je ještě brzo. Lidi je třeba na to připravit a naučit zvuky, které vydává skopové.

Psáno pro Prvnizpravy.cz

Jiří Kouda
novinář

Česká kafkárna

Česká kafkárna

Jiří Kouda 

6. listopadu 2014
Připomíná to dobu, kdy nadávka hlavě státu stačila na trestní řízení a následné vězení. Scénárista, redaktor, humorista a spisovatel Vladimír Škutina jednou údajně prohlásil, že prezident Antonín Novotný je vůl.

Americký sen, nebo černá můra?

Americký sen, nebo černá můra?

Jiří Kouda 

30. října 2014
Musíme prožívat po listopadu český „americký“ sen. Vyplývá to aspoň ze statistik, které nás mohou zahltit čísly. A pokřivenou realitou.

Shrekova bažina

Shrekova bažina

Jiří Kouda 

23. října 2014
V Západní Africe řádí nezvladatelná epidemie eboly, v Doněcku se zakázanými střelami zabíjí civilisté a eurozónou se plíží temné obavy z recese, ale Česko se po volebním supervolebním období vrací k normálu periferní sebestřednosti.

Občanem ano, ale jen se zárukou anonymity!

Občanem ano, ale jen se zárukou anonymity!

Jiří Kouda 

16. října 2014
Volební výsledky přinesly silnou odezvu v diskusích občanů, ačkoliv se většina voleb nezúčastnila. Ve většině rezonuje nespokojenost, která se podobá křeči nad rozlitým mlékem.

Zvýšení minim? Kdyby nám bylo osm...

Zvýšení minim? Kdyby nám bylo osm...

Jiří Kouda 

9. října 2014
Naše koaliční vláda zvažuje o kolik zvýší životní minimum a existenční minimum. Počin je to dobrý, ekonomika má růst, všechno (kromě Německa) na to ukazuje, tak proč by si ze státního koláče měly užívat jen velkopijavice na státních investicích.

Racionalita fízlovské aféry

Racionalita fízlovské aféry

Jiří Kouda 

2. října 2014
Poněkud překvapivý výsledek přinesla analýza, podle níž se komunikace politických stran v posledních měsících kultivuje.

Nejčtenější

Senát (horní komoru Parlamentu ČR) byste:

Zachovali
transparent.gif transparent.gif
13%
Zrušili
transparent.gif transparent.gif
71%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
16%