Účinnou elektronizaci by měla přinést příslušná novela archivnictví a spisové službě. Historikům by ale mohla ztížit bádání.

Podle ministra vnitra Ivana Langera (ODS) návrh přináší úpravu elektronické spisové služby, bez které se elektronické správní a soudní úkony neobejdou. Základním principem právní úpravy spisové služby je podle Langera preference elektronické spisové služby před listinnou. „Státní orgány, státem řízené právnické osoby a některé další subjekty veřejného práva budou vést obligatorně elektronickou spisovou službou, ledaže by pro specifickou povahu jejich působnosti, zejména z důvodů bezpečnostních, toto nebylo možné či žádoucí,“ řekl Langer. V případě krajů, obcí či jiných subjektů, jimž zákon ukládá vést spisovou službu, bude podle jeho slov výhradně na jejich výběru, zda využijí výhod elektronické služby, či zda setrvají u klasické papírové. Spisová služba nebude podle slov ministra elektronickou ze sta procent, neboť ne všechny listinné dokumenty lze nahradit klasickými listinnými.

Novela zahrnuje i jiné dílčí změny. Pokud by prošla v původní podobě, nemohli by kupříkladu badatelé, zabývající se historií, požádat o nezpracované archiválie. Praxe by mohla být taková: archiváři by zpracovávali třeba dobu Národního obrození, přičemž historie po roce 1945 by na zpracování léta čekala. Badatel, který by potřeboval právě materiály z poválečné doby, by si proto nemohl požádat o kopii a nemohl by do archiválií ani nahlédnout. Musel by počkat až na zpracování. Možnost požádat i o nezpracované archiválie byla přitom do zákona přidána v minulém volebním období. Prosadil ji činovník obecně prospěšné společnosti a bývalý poslanec za ODA Oldřich Kužílek.

Návrh, aby byla změna prosazená Kužílkem v normě zachována, sněmovně předložila poslankyně Kateřina Jacques (SZ). Podle ní by totiž vypuštění možnosti pro badatele bylo v kolizi s některými články Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR. Vláda v důvodové zprávě upozorňuje na to, že „dosavadní ustanovení se v praxi ukázalo jako nevyužívané“, a proto jej chce zrušit. Podle Jacques je to ale naopak důkaz toho, že by ustanovení mělo být zachováno. „Není nadužíváno a v uvedené situaci je poslední zárukou realizace práva na informace,“ uvedla Jacques. Podle ní se nejedná o veškeré archiválie, ale pouze ty, které byly před předáním do archivu veřejně přístupné. S přechodem na elektronizaci veřejné správy bude navíc fáze nezpracovaných archiválií de facto mizet, neboť podle slov poslankyně budou předávány k archivaci už ve formě umožňující bezprostřední zpracování.

Novelu ve druhém čtení projednali poslanci ve středu. O ní i o pozměňovacím návrhu, týkajícího se podmínek pro badatele, by měli v konečném hlasování rozhodnout příští týden. Poté bude záležet ještě na Senátu a prezidentovi. Pokud bude novela schválena, vstoupí v účinnost k 1. červenci.