Tato disproporce pak vytěsňuje zprávy doopravdy důležité a mohou za to, jak říkají sociologové, hlídači mediálních bran, kteří se domnívají, že vědí, co divák, posluchač a čtenář chce vidět, slyšet a číst.

Výsledek všichni známe: kromě nafouklých zpráv o chobotnici Paul či neúměrné ploše věnované zákazu koridy v Katalánsku, média recyklují staré příběhy v nichž jde o peníze, sex či krev, protože hlídači pracují s efektem sebestvrzování. Jsou přesvědčeni o tom, že lidé mají nejraději takové zpravodajství, které potvrzuje to, co si lidé myslí, co již vědí a na které mohou říci: Vždyť jsem vám to říkal, zase mám pravdu!

Potvrzuje se to i v těchto dnech na zpravodajství o zatčení pana Tomáše Pitra ve Švýcarsku, v hotelu Kempinski, ve Svatém Mořici. Snad všechna média opakují to, co otiskla již na začátku června, kdy ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová podala stížnost, protože Městský soud v Praze porušil zákon v neprospěch obžalovaných pánů Pitra a Provoda. A v těchto zprávách se zase opakovalo to, co bylo zveřejněno v roce 2007, kdy měl pan Pitr nastoupit do výkonu trestu, což byly informace zase opsané z doby, kdy byl pravomocně odsouzen... a tak bychom mohli pokračovat. Přidaná hodnota chybí, nepočítáme-li opět banality, jako že policisté spali jedenáct dní ve Švýcarsku v autě a že ministr slíbil šéfovi Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robertu Šlachtovi za zadržení pana Pitra láhev dobrého vína. (Což mimochodem by stálo rovněž za komentář: jde o degradaci odměn, ministr má k dispozici jiné prostředky, které by měly odpovídat výkonu jeho funkce.)

Přitom ale komentátorům zcela unikla zpráva o tom, co řekl v rozhovoru v Lidových novinách jen tak mimochodem právě pan Šlachta a sice, že pan Pitr byl "zdatný soupeř", protože, cituji "v jeho okolí se pohybují expolicisté, takže mu byly velice dobře známé metody policejní práce". Z této věty zřetelně vyplývá, že někde je chyba, když policistům je jedno pro koho pracují: jestli jsou na straně zákona, nebo naopak jestli chrání zločince před spravedlností.

Tato skutečnost ukazuje na něco naprosto zásadního, co se dotýká celé naší civilizaci. Vysvětlím to na jednodušším případu: Když se dnes bojuje třeba proti kouření, hovoří se o tom, že bychom neměli kouřit hlavně proto, že nám spotřeba nikotinu nedovolí se těšit z dlouhého a pohodového života. Zdraví je tu najednou prodáváno jako komodita, která nám má zařídit, abychom dobře vypadali, dobře se cítili a hodně si užili. A právě důsledkem takového zjednodušení pojetí života, za které jsou přímo spoluodpovědná média a PR agentury, je i chování policistů, kteří jednou pana Pitra pronásledují a po čase pro něj zase pracují, protože důležitější než spravedlnost je pro ně pohodový život: pan Pitr je platí lépe než Česká republika. Je to důsledek proměny výkonnostní společnosti ve společnost zážitkovou. Pokud si toto neuvědomíme, nemůže se nic změnit.

Karel Hvížďala