Radní si vymýšlejí zbytečnou práci, aby předstírali práci.  Jako když ošetřovatelé vymýšlejí šimpanzům nějakou činnost, aby se v těch klecích nenudili.

Rada musí konat, tak koná. Kdyby nekonala, porušila by zákon. Když koná, výsledek stejně nebude nikoho zajímat, neb vůle učinit ji akceschopnou ještě do voleb není a nutný počet šesti členů pro zvolení generálního ředitele nemá. Dějiny (zvláště ty budoucí) píší (budoucí) vítězové. A tak se čeká na volby. Zápis ze zasedání Rady (teď už je to Rada v minimálním složení pěti členů, ne čtyřčlenné torzo) o tom hovoří svým tradičně svěžím jazykem celkem jasně:

,,Rada Českého rozhlasu schválila harmonogram přípravy volby generálního ředitele ČRo a seznam těchto nominantů: Mgr. Peter Duhan, Ing. Jiří Franz, MBA, Bc. Hana Hikelová, Ing. Petr Matoulek, Bc. Jan Menger, Ing. Karel Zýka. Rada ČRo dále schválila text dopisu, který bude nominantům odeslán a který stanovuje předpoklady uchazeče, náležitosti přihlášky a její povinné přílohy, lhůtu pro podání a formu přihlášek a způsob hodnocení uchazečů.“

Rada, nyní nově pod vedením modře svazácky nadšené Dany Jaklové (konečně má tu správnou funkci!), složená z několika podivných existencí, by ovšem nic takového dělat neměla, kdyby se řídila logikou a nemusela se řídit právem.

Radních zbylo pět. Čtyři kopající za ODS, pátý nominovaný kdysi dávno ČSSD. Na volbu ředitele je třeba šest hlasů.  Shoda existuje prozatím jen u čtyř radních. Do parlamentních voleb sněmovna další čtyři radní nedovolí, protože bude zasedat přinejlepším již jen jednou. Shoda ve sněmovně neexistuje. V případě vítězství opozice by se poměrný systém nutný pro volbu radních choval jinak, než v případě vítězství ODS. Předseda sněmovny Vlček zatím kandidátní termín nevyhlásil a  navíc třicátého dubna skončil.  To ovšem Jaklové nevadí, neboť kroky Rady neurčuje realita, ale zákon. A zákon říká, že provizorium by mělo trvat nejdéle tři měsíce. Kromě toho, že Jaklová vyjádřila přesvědčení, že rada bude vždy postupovat jednotně (jak na patnáctém sjezdu KSČ), prohlásila rovněž, že ani po případné hypotetické dovolbě nehodlá Rada s kandidátkou něco dělat. Takže ti, co budou dovoleni, dostanou nejspíše natvrdo od Jaklové a jejích nohsledů nadiktováno, koho si mají přát za ředitele rozhlasu. Nevadí Jaklové, že nemusí být dovolen už ani jeden člen, sympatizující s ODS a její představou o podobě rozhlasu?

Navíc po kandidátech, jimž vtiskla polibek smrti, chce, aby do desátého května dodali materiály. Proč, když budou stejně k ničemu a po volbách a dovolbě bude všechno možná jinak? Protože to Jaklová, Zelenka, Ratiborský a Jíša chtějí? Projekty přijdou vniveč, i když si je údernická jednotka hodlá prověřit za přítomnosti notáře na tak zvaném předsednictvu 12. května. Otázka je, proč se má prověrka odehrát bez přítomnosti veřejnosti. Otázka je i to, kdo vlastně je to předsednictvo. Odpověď existuje, předsednictvo jsou teď všichni, kdo spolu souhlasí.

Radu ČRo ovšem nezajímá její kontrolní funkce, jinak by se totiž musela zabývat také Janem Hrbáčkem a jeho „Kubiceho zprávou II“: textem o tom, že senátor Jiří Dienstbier byl  registrován jako vojenský rozvědčík.  Pošpiněné jméno nikoho nezajímá, ostatně, proč by taky Radu, složenou  ze členů ODS mělo, že… Rada se ovšem také rozhodla tepat média. Proč? Inu, přestavte si, že ti drzí novináři se o rekonstrukci budovy ČRo (která stála místo ředitele Václava Kasíka)   a problémech s ní vyjadřují jako o „údajných“ nedostatcích!! A to je třeba OKAMŽITĚ změnit!

„Předsednictvo Rady Českého rozhlasu tímto prohlášením reaguje na některé zkreslené a zavádějící informace ve sdělovacích prostředcích ohledně této investiční akce Českého rozhlasu. A chce tímto odstranit někdy používaný termín „údajné nedostatky“.“ Podepsaná je, samozřejmě, Mgr. a MgA. Dana Jaklová a to, jako obvykle, se všemi svými tituly, jak se na noblesu sluší. Uvidíme, jak dlouho jí to umění vydrží.

Zabij bábu. Po mádlovsko-issovském výlevu „Přemluv bábu“ o tom, že staří a vesničané jsou v podstatě idioti „se selektivní pamětí“, které je třeba citově vydírat a přesvědčovat, aby nevolili levici, neboť „ta si s nimi vytře prdel“, se na internetu objevila parafráze téhož tématu. Jmenuje se „Zabij bábu“ a dotahuje brutálně ironicky ad finitum (do konce) to, co, Mádl-Issová měli zjevně na mysli.  Včetně odměny v podobě návodu, jak zlikvidovat mrtvolu.  Je to vtipné, ale na rozdíl od Mádla a Issové, kterou Gogole bez problému vyvěsil, video „Zabij bábu“ zcenzuroval „na základě upozornění diváků“ a uvolnil ho pouze pro přihlášené po zapsání jejich identifikace a hesla. Mládeži do osmnácti nepřístupno. To nejspíš asi proto, kdyby vzal někdo návod vážně, tak a by to měla s jeho motivací policie jednodušší. Je to od nadnárodního provozovatele skryté politické preferování „vhodného“ sdělení původního Zelenkova klipu, nedostatek smyslu pro velmi svérázný a „nevhodný“ cynický humor a parodii blboučkých „celebrit“ anebo prozíravá předběžná opatrnost, vnímající citlivě to, co řada lidí, ve věku „neseniorském“, po předchozích mediálně manipulativních zkušenostech odmítá vnímat? Poučme se, že prezident Klaus (ve věku seniorském) také nepochopil vtipnost některých billboardů ODS s Paroubkem. A nepochopila je ani ČSSD. Začala v souladu s doporučením „antikamapně“ čepovat pivo v oranžových kelímcích za dvě koruny… To, co ušetřila na billboardech, vrazila do píva. A to proteklo hrdly návštěvníků předvolebních shromáždění ČSSD. Pravdu měl Klaus, ne volební stratégové ODS.

Výuka sémantiky na některých vysokých školách zjevně nezanechala na absolventech následky takové, jaké si učitelé přáli. Propast mezi generacemi, rozeznatelná ve vkusu, bohatosti slovní zásoby i schopnosti nalézat význam v textech skrytých symbolů, je zjevná. Za zprimitivnění myšlení může krutý filmový komix Tom a Jerry i sprostě „nekorektní“ South Park, za zbytek „nekorektní“ relativizace jakýchkoliv hodnot v pravicové propagandě i ve veřejném diskurzu, spojená s (neo)„liberálními“ preferencemi vypjatého egocentrismu. Bohatství je měřeno jen penězi, zdůrazňují média. Cokoliv stvořím, je umění, tvrdí excentrický „umělec“ David a jeho „klíčová socha“ v centru Prahy, sponzorovaná Vodafonem, mu chce dát za pravdu. Lidé si ale klíče neberou, a tak slovo „revoluce“, které je tajenkou této trojrozměrné „umělecké“ „vtipnosti“, zůstává bez pointy. Na zvonění nikdo zjevně nemá chuť. Chyba Vodafonu. Ale výuka virálního a guerilla marketingu zabrala. Kreativitě s krutě pubertální, všemu se vysmívající poetikou se, jak je vidět, meze nekladou. Na facebooku, na blozích i v jindy „seriózním bulváru“ – na stránkách Mladé fronty Dnes. Ta své preference vyjevila před volbami prvoplánově, aby je pochopili opravdu, ale opravdu všichni – čtenářů s IQ menším než sto má deník totiž zjevně dost.

Rada ČTK zvolila novou předsedkyní starou předsedkyni. Brněnské pedagožce, nominantce ODS Valčákové její kolegové obnovili mandát. Myslí si, že přežije období po volbách? Přežít nemusí ani Rada jako celek… Sebekritická reflexe zpackané volby generálního ředitele ČTK evidentně nenastala. Jak že to říkal Jan Sladký Kozina Lomikarovi v Jiráskově románu Psohlavci? „Do roka a do dne, Lomikare,… hin sa hukáže!“ Dne 2. listopadu 1696 ranila Lammingera (Lomikara) při snídani mrtvice. Chodové to chápali jako boží trest. Boží trest přijde i tentokrát, když doteď nepřišli kyrysníci. Do roka a do dne.

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková