Ani Mirek Topolánek ani Jiří Paroubek tehdy nedostali žádný písemný podklad předem a nedostali nic ani na samotném jednání s premiérem a ministrem financí. Jejich zdrženlivost byla na místě. Jen blázen by kupoval zajíce v pytli, o daňových hlodavcích ani nemluvě. Topolánek s Paroubkem se chovali vzácně odpovědně.

S týdenním zpožděním přišly nejvyšším politikům celé dvě stránky textu. Bylo v nich jen o něco méně, než se říkalo před čtrnácti dny v televizi. A do toho nové zprávy, že je to v ministerských vizích zase trošičku jinak.

Přesné však není ani často opakované vyjádření, že politici se návrhy vůbec nesouhlasí. Politici pro celou řadu změn mají pochopení. Provést je má smysl po volbách, ve kterých si volič vybere nákup či spíše "oběť" dle vlastního gusta.

Sociální demokracie s většinou publikovaných návrhů v zásadě souhlasí. Důležité je především Janotovo poselství, že rozpočtový problém není v současné době řešitelný bez výrazného posílení příjmové stránky rozpočtu. Součástí poselství je zajisté i to, že na krizových úsporách se v podstatě musí podílet všechny vrstvy společnosti.

Janotovy návrhy se týkají prakticky všech daňových okruhů. Důležité jsou pro nás úvahy o zvýšení příjmových daní a majetkových daní, které patří v mezinárodním srovnání k nejnižším. Není prostor pro další snižování daně z příjmu právnických osob, jakkoli se nyní vláda po naléhání lobbyistů zalekla. Podobně rovná daň kombinovaná s extrémně zvýšenými paušály je v době krize těžko obhajitelná.

Daň z nemovitostí a z převodu nemovitostí se v Janotově návrhu zvyšují, škoda jen, že nevycházejí z principů tržních cen, takže za paláce se mnohdy platí méně než za zbořeniště. Se skřípěním chrupu jsou přijatelné i určité úpravy spotřebních daní, tedy benzínu, nafty, lihu i cigaret. Problémy má sociální demokracie se zvyšováním DPH, zejména pak snížené sazby.

Správné je směrování k vyššímu výběru sociálního pojištění. I přes tyto kroky budou v nejbližší době výdaje v těchto oblastech přesahovat příjmy. Obtížně přijatelné budou pro politiky všech barviček navrhované škrty mandatorních výdajů. Snížení porodného, dětských přídavků, nemocenské atd. svědčí o Janotově smyslu pro suchý humor. Zjevně jde o to, poskytnout politikům něco k hrdinskému škrtání, aby aspoň důležitější pasáže návrhu nechali projít.

Janotův dietní dezert představuje nabídku, ze které by si měl vybrat volič. Lze v něm ubírat a přidávat šlehačku podle představ programů politických stran. Těžko si ale představit, že pejsek s kočičkou dokáží svorně upéci rozpočtový dort před volbami.