Vzkaz voličů je skutečně zřejmý: občanům se nelíbí silné propojení místních velkých podnikatelů na politiky, které zvláště v minulém volebním období dosáhlo arogantních rozměrů a vedlo k předraženým zakázkám. Zlaté řetězy a špičaté boty se naparovaly příliš hlasitě a byly si jisté svými kontakty s ODS, o kterých si mysleli, že budou trvat na věčné časy. V Praze se ODS od praktik Pavla Béma, jeho chráněnce Milana Jančíka a dalších distancovala velice pomalu a hlavně pozdě. Ještě před pár lety si nikdo v ODS neuměl představit, že by tato strana mohla ztratit vedoucí pozici v hlavním městě.

Podobně zle dopadla ODS i v Českých Budějovicích, kde byla zřetelně napojena na podnikatele Pavla Dlouhého a již druhý den po volbách je zřejmé, že tam s ODS ani nikdo nepůjde do koalice. A podobně je tomu v Liberci, kde zase byla ODS napojena na firmu Syner.

Do druhého kola senátních voleb postupuje 22 kandidátů za ČSSD, 19 za ODS a 5 za TOP 09, takže tady má pravice ještě šanci si udržet většinu.

Z výsledků proto někteří analytici usuzují na to, že právě tato, byť ne zcela příznivá čísla, dávají paradoxně Petru Nečasovi šanci důrazněji uskutečnit slibovanou proměnu strany. Otázka však je, o koho se při tak razantní obměně strany může Petr Nečas opřít, když bude mít tolik starostí. Ve vládě hlavně se stranou Věci veřejné, která zcela propadla a bude-li se snažit udržet, bude se muset zřejmě posouvat víc do středu, a tím bude rozkližovat vládní koalici, nehledě na to, že útoky na neprofesionalitu ministra vnitra Radka Johna budou zřejmě dále sílit. To by mohlo vést k personální změně či dokonce změnám ve vládě.

A i uvnitř strany ODS to nebude mít Petr Nečas moc jednoduché, protože se snažil svoji pozici ve straně posílit silnější vazbou na Václava Klause, jehož nejbližší příznivci z vrcholné politiky ODS postupně mizí (připomeňme alespoň pány Tlustého a Béma), a to za situace, kdy se bude Václavu Klausovi krátit prezidentské období a on bude jako vždy s velkým předstihem uvažovat o politickém angažmá po únoru 2013, o kterém nelze pochybovat. Za této situace je možné si docela dobře představit, že by se jeho vztahy s Petrem Nečasem mohly vyostřit, což by stranu mohlo marginalizovat a Václav Klaus by se do ní mohl na jaře roku 2013 vrátit jako velký zachránce. Nebo alespoň by si to mohl takhle představovat.

To je scénář, který bychom Petru Nečasovi nemohli zcela jistě přát, i když není vůbec vyloučený.

Karel Hvížďala