Buffettův přístup není nijak výjimečný. Německé vyšší kruhy usoudily na počátku krize, že mají v obětech jít příkladem. Zvýšily si daně. Přitom v Německu nevládne levice. Pro vyšší daně se vyslovili bohatí Francouzi.V Británii mají nového premiéra. Po třech volebních obdobích levice, má Albion ministerského předsedu pravicového z Konzervativní strany. A představte si, že tenhle předseda vlády nechal bohatým daň z nejvyšších příjmů 50 %. To je opravdu hodně, čeští pracháči platí jen patnáct.

U nás doma jsme o dost střízlivější. Češi se do placení daní nijak nehrnou. Ti zazobaní prakticky nemusejí platit daně z majetku. To je daň třeba z nemovitostí nebo z dědictví. V řadě zemí je tahle položka rozpočtových příjmů významná. U nás bezvýznamná. Zástupci světových finančních institucí nad tím kroutí hlavami, ale my si z toho nic neděláme.

Zdanění osobních příjmů patří k nejnižším v Evropě, Leckde ti bohatí platí víc než třikrát tolik.Ale i zdanění firemních příjmů patří k rekordně nízkým. Sazba daně činí sice 19 %, ale skutečná (efektivní) sazba je pod třináct... Máme mnoho výjimek a jsme velkorysí v uznávání nákladů a odpočitatelných položek. Nízké daně nevedou k žádnému růstu investic nebo podnikání. Rekordní výkony a investice zaznamenala naše země s daleko vyšší úrovní příjmových daní. Jediným výsledkem rekordně nízkých daní jsou tedy rekordně veliké přesuny zisků z Česka do zahraničí. Zisky monopolů, které vydělávají i v krizi, jsou exportované díky nízkým daním. Právě tyto peníze pak chybí zdravotnictví a školství.

Přestože civilizované země mají daňovou progresi a příjmové daně se tam platí nižší z nižších příjmů a vyšší daně z vyšších příjmů, v souhrnu daní jsou daňově nejvíce procentuálně zatíženy střední vrstvy. Bohatí odvádějí více peněz ale mnohem menší procento příjmů. To si uvědomuje Buffett. Na druhé straně stojí stále se zvětšující skupina chudých. Kruh recyklující se bídy daný nedostatečným vzděláním, nedostatečnou příležitostí, sebekázní, ale i fyzickým, psychickým, popř. morálním rozvratem. Pro společnost je ztrátou, že i tito lidé daně neplatí. Ale bez pomoci společnosti tento kruh jen málokdo dokáže překročit. Propast mezi kvalifikací a nekvalifikovaností roste.

Proč se boháči klíčových zemí domáhají, aby mohli platit víc? Vidí si dále než na špičku svého nosu. Uvědomují si, že jejich svět je ohrožen. Společnost se radikalizuje a hledá "viníky" nebo spíš oběti zloby. Společnost plná střetů pak ztrácí ekonomický výkon, ohrožuje demokracii a vlastnictví. Bohatí tohoto světa si chtějí koupit slušnější, výkonnější a bezpečnější budoucnost. To je rozumné.

Přesto anebo právě proto bychom se měli zeptat: Vidíme na špičky svých nosů?

Jiří Havel
Psáno pro stránky Jakuba Škody