Dlužno dodat, že ODS zatím moc vidět není. Možná schválně. Billboardy proti Paroubkovi nejsou až tak PROTI. Nenápadité použití vizuální identity ČSSD a oficiálních snímků Paroubka umožňují rozlišit při průjezdu okolo nich pouze obličej Lídra ČSSD, jméno a barvu. Víc ne. Analýza vtipu potřebuje daleko delší reakční čas, než má divák k dispozici při průměrné rychlosti 50 km/hod. Navíc témata sociální demokraté dokáží otočit ve svůj prospěch, včetně pia za dvě koruny a Elvise. Na mítincích se už točí desítka za dvě koruny, hrají Elvisovy písně. Nevím sice, jak si poradí s bojem proti plžům, mlžům a hlavonožcům, ale uvidíme. Třeba to ani nebude potřeba. A nebo to za ně udělá primátor Prahy Bém, když zvýší opět rychlost na okruhu a dálnici přes Prahu z nesmyslných 50 kilometrů na minimálně 70,v noci na 90 km/hod a řidiči se nebudou muset plížit Prahou jako šneci. Ruka amerických poradců je znát. Ale Finkelstein měl vždycky menší smysl pro humor, než Kohn s Roubíčkem. Khon rozuměl i katolíkům… Dokonce ani přítomnost Petry Paroubkové v kampani nepůsobí prozatím rušivě či problematicky. Manželé Paroubkovi s dcerou na plakátech vypadají jako Svatá rodina.  Typická ikona, nikoho neurážející a v mnohých podporující harmonické vnímání jinak agresivního Paroubka. Ukázka nápaditého podprahového motivu. V nábožensky tolerantních sekulárních Čechách ani na křesťansky orientované Moravě na ikony a jiné "svaté" nehází slušní lidé vajíčka ani kamení, ani když s nimi nesouhlasí.

Nicméně tyto zeměpisné šířky nejsou příliš zvyklé na ctižádostivě asertivní manželky politických vůdců.  V případě užití motivu pro jiný účel, než letmé zhlédnutí billboardu, by se motiv Svaté rodiny a ženina  touha pomoci mohl chápat spíše jako touha po moci. Méně je někdy více.

O agentuře Mediafax jsem už kdysi psala v souvislosti s kanibalskou válkou, kterou v rámci zachování vlastního místa rozpoutala nová šéfka agenturního domácího zpravodajství, dříve redaktorka deníku Blesk. Ta je ve sněmovních  kuloárech známá nejen tím, že docházela občas na školení z žurnalistiky na Jánský vršek. Také opila nepohodlného a odbojného poslance Kotta, načež poté, co jí usnul na ňadrech, briskně zavolala svého fotografa a kamarády z televize. Alkoholický bulvární odér už zůstal. Mediafax se možná přestal zmítat, protože všichni nevhodní byli již vypreparováni. Je ovšem otázka, zda ti nevhodní nebyli také ti, kteří alespoň  věděli, kdo je kdo.  Jinak si totiž neumím představit, jak to, že 15. dubna vyšel agenturní  text Mediafaxu o tom, že ,,jihočeský hejtman Michal Hašek (ČSSD) ve čtvrtek vyzval volebního lídra Petra Nečase, aby vysvětlil vysoké finanční odměny...." Gratuluji Michalu Haškovi k tomu, že se stal hejtmanem dvou krajů.

Olomoučtí mediálové na svému webu (jak jinak než medialove.cz) zahájili debatu o tom, zda komentáře pod články mají či nemají být anonymní. Svoboda internetu versus cenzura? Kdo je to vlastně mediál? Anglicko slovenský slovník odpověděl: "Ľutujeme, ale slovo "mediál" sa nenachádza vo vybranom slovníku." Přírodověda mediála také nezná. Zná ale rod drobných šelem s názvem nosál (Procyonidae). To je medvídek, které do všeho strká dlouhý nos, kterým může otáčet až o 45° a prozkoumávat tak své okolí...  Začínám být přesvědčena, že ona anonymita, alespoň zdánlivá, internetového prostředí může být mnohdy na škodu.  Nic neříkající přezdívky jsou sice fajn, ale kdyby ti, kteří se za ně schovávají, alespoň například provokativně diskutovali a pouze nenávistně nevykřikovali, bylo by to fajn. " Člověk může napsat prakticky cokoliv, a nemusí se bát prozrazení. ", tvrdí  Natálie Heidrová… Význam sousloví  "médiá" "lové" (doslovný přepis z loga) si žádá vysvětlivku: jde o lásku nebo peníze? Asi o lásku, je to studentský projekt. Nebo o zápočet.

V médiích, která nejsou stokou frustrovaných puberťáků, komentáře pod články být nemusejí vůbec. Autor tyto čtenářské splašky stejně nečte a ti, kteří je pravidelně píší, by měli pobývat stejně pravidelně  v léčebnách.  O studentce 2.ročníku žurnalistiky FF UP v Olomouci  Janě Moravcové prý tvrdí pod jejími články na blogu Respektu  kočička45, že je mrcha. Tak to alespoň sděluje Moravcová v diskuzi pod článkem o diskuzích.  Je to pro demokracii podstatná informace? A jsou podstatnými informacemi ty, které studentka sděluje anonymním čtenářům? Má prý nejeden respekt. "Respekt k lidem všeobecně, respekt především ke slušným lidem, respekt k upřímnosti, respekt před originalitou a před originálními lidmi. Respekt k fantazii, respekt před jedinečností, respekt k lenochům (pořádně se válet je umění)."  

Na druhé straně bych nerada byla ochuzena o takové diskutující, jako je například Garbuzov, Pip Karen, Chabr Antonín  a ostatní, kvůli nimž čteme na serveru Česká média texty vysokoškolského pedagoga a publicisty Petra Žantovského, které nejsou obvykle nijak intelektuálními perlami. Skupinky stálých čtenářů jeho textů mnohdy rozvíjí myšlenky Velkého autora velmi nápaditě.

20.04 12:12:56 autor: Chabr Antonín ip: 80.188.76.26
Titulek: To tam bylo běžné
My jsme neměli vycházky, ale když se u tábora objevil nějaký příchozí, který nebyl Kazach, hned nás na něj hnali. Museli jsme běžet, házet kamení a řvát. Jednou jsme takhle utíkali skoro pět kilometrů za nějakým Uzbekem. Pak jsme ho chytli, přivedli do tábora a velitel Karymbekov mu tři hodiny předčítal z překladů děl P. Žantovského. Do toho samozřejmě řvalo fašistické rádio něco o tom, jak naši japonští kamarádi zničili americké loďstvo. Uzbek se úplně zbláznil, přiznal se, že chtěl zapálit poušť a sedí tam dodnes.

Přátelé, tak o tuhle legraci já přijít nechci...

V divadle Archa se aktivisté podpůrného spolku Věda žije dohodli, že skamarádí vědce, politiky a novináře během jednoho odpoledne. Zapomněli ovšem vědcům sdělit, že novináři ani politici nejsou schopni odlišit výzkum perpetua mobile od důležitějších otázek. Stejně jako politici neví, k čemu občanům (za jejich peníze) může být podpora typicky neprodejné vědy - astronomie. Stejně jako jim zapomněli říci, že zaříkávadlo "patlámapatlámapatláma", známé z pohádky o pekařovu císaři ještě z nikoho alchymistu ani vědce neudělalo. Hovořit srozumitelně patří ke gramotnosti stejně, jako umění číst. Politikům doposud přes mnohé snahy nikdo nevysvětlil, že šém-ham-foráš neslouží pouze k udržení moci po volbách, ale že může být užitečný i jinak. Třeba k snadnějšímu pečení chleba. A pravicově liberální novináři nechtěli uznat, že pokud se výsledky vědy nedají použít do rychlejšího auta, chytřejšího telefonu a silnější pračky, nemusí jít o zbytečný výzkum, pouze žeroucí JEJICH daně. Věda žije. I bez aktivistů sdružení Věda žije. A věda bude žít dál. Jen někteří vědci ale nemusí mít tolik peněz, jak byli doposud zvyklí. O jejich výzkum společnost nemusí mít zájem. Některou vědu nedostatek veřejných peněz může velmi silně poškodit. Z dalších oblastí vědy může učinit služku průmyslu, nezkoumající to, co je třeba zkoumat, abychom nezůstali navždy odsouzeni k závislosti na stávajících průmyslových monopolech, ale co průmysl řekne, že je třeba zkoumat, aby se monopol udržel co nejdéle.

A některá věda zmutuje do podoby čarodějnictví, jak se už stalo sociologům v případě výzkumů veřejného mínění. Kdo z vás zná rozdíly mezi mediálně velmi protežovanými stranickými preferencemi, voličskými preferencemi či volebními modely? Laikovi to splývá a odborník skřípe zuby. Mohou za tato zmatení sami vědci, manipulující ve prospěch zakázek politických stran pojmy a čísly, a nebo nedovzdělaní novináři? Sociologie je věda užitná, sloužící. Ale jako u laudána (směs 15% opia, lihu a skořicové kůry)  platí : pij pouze do polopita a vyjdou ti na dlouho léta…

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková