Svátek má: Tamara

Komentáře

Karel Hvížďala

novinář a spisovatel

Nenechme si ukrást veřejný prostor

Útoky na předvolební vyjádření biskupa Malého a vydírání prozatímního ředitele Duhana v Českém rozhlase, aby změnil agenturu, která provádí průzkumy, ukazují, že ke standardním poměrům v Evropě máme ještě hodně daleko.


Naši politici totiž stále nepochopili, že veřejný prostor nepatří jen politickým stranám a jejich členům či voličům, ale všem. Důvod je prostý: počet voličů podle posledního volebního modelu agentury Factum Inovatio z 2. května 2010 by činil 63,7 procenta z celkového počtu plnoletých, kteří v České republice žijí. To je hlavní argument, proč se k volbám mohou v naší civilizaci vyjadřovat všichni občané, a ne jen straníci a voliči, protože výsledek voleb bezprostředně ovlivní i jejich život.

K volbám se proto veřejně vyjadřují ve sdělovacích prostředcích nejen jednotliví občané, ale i představitelé různých organizací, jako jsou odbory, církve, univerzity či agentury. Naopak ve staré Evropě bývá zvykem, že pokud si politické strany dělají své průzkumy, tak je nesmějí zveřejňovat: toto právo mají výhradně nezávislé agentury. A protože jich je na trhu více a občan má možnost si jejich výsledky zprůměrovat a po volbách porovnat prognózy s výsledky voleb, získává obrázek o jejich důvěryhodnosti. Politici se komentování výsledků většinou zdržují, aby se nezesměšnili.

U nás je tomu ale opačně. Jak napsaly třeba Lidové noviny, pan Tvrdík z ČSSD Český rozhlas vydíral: „Kdyby agenturu nezměnili, tak by do debat sociální demokraté nechodili.“ Problém ovšem je, že agentura, kterou pan Tvrdík českému rozhlasu doporučil, pracuje právě pro ČSSD. Takové řešení by bylo v řadě starých evropských zemí zcela vyloučené.

Ostré reakce vyvolalo i doporučení biskupa Malého, který jako předseda Rady Iustitia et Pax kritizoval politiku ČSSD a ODS a nepřímo vyzval voliče, aby svůj hlas dali raději malým stranám. Jako první si stěžoval u arcibiskupa Duky Jiří Paroubek. Doslova arcibiskupovi napsal: „Katolická církev prosazuje církevní restituce a odůvodňuje je odlukou od státu. Na druhé straně se stává aktérem volební kampaně a sděluje voličům, koho mají, či nemají volit.“ Takové vyjádření se pohybuje rovněž na hranici vydírání, neboť jinými slovy se v něm de facto říká: Nebudete-li nás poslouchat, nebudou restituce ani odluka. O všem budeme rozhodovat jen my, politické strany. Takové chování je i u sousedů, jako třeba v Polsku, na Slovensku či v Rakousku, zcela nepředstavitelné.

Nejrazantněji se do vyjádření biskupa pustil prezidentův vicekancléř Hájek, který řekl: „Plete si (biskup) církev s politickou stranou. Připomíná mi to obdobné skandální pokusy kněze Halíka brutálně ovlivnit prezidentskou volbu.“

Jestliže Jiří Paroubek vydírá, pak Petr Hájek jde ještě dál a upírá univerzitnímu profesorovi a církvi právo se vyjadřovat k věcem veřejným, a to je v demokracii zcela nepřípustné.

V současné demokracii, jak je chápána ve staré Evropě, nepředstavují politické strany či jejich volení zástupci jen jediný vrchol mocenské pyramidy, od kterého jsou všechny ostatní orgány, organizace a občanská sdružení odvozeny, ale jsou součástí mocenské sítě, která má již dnes řadu center, a to je právě ten důvod, proč se hovoří o tom, že dělba moci je důležitější než výsledek voleb. Právě dělba moci je totiž zárukou, že vítězství žádné, byť třeba extremistické strany, nemůže změnit režim. Výsledek voleb mění v demokracii vždy jen vládu. Veřejný prostor je hlavním garantem trvání režimu: je polem, v němž se lidé cvičí v odporu k mocným, a tím právě jejich hlasy každou moc činí snesitelnou. To našim politikům – zdá se – ještě nedošlo.

Karek Hvížďala
psáno pro Aktualne.cz

Paroubkova reálná šance: pomsta

Paroubkova reálná šance: pomsta

Karel Hvížďala 

10. srpna 2011
Naděje Jiřího Paroubka, že jeho nová strana nebo strana, ke které by se připojil, by mohla hrát nějakou výraznější roli v české politice, je asi stejně velká, jako že zbohatne psaním knih.

Murdoch a Breivik: Co mají společného?

Murdoch a Breivik: Co mají společného?

Karel Hvížďala 

2. srpna 2011
V minulých dnech jsme byli svědky dvou příkladů, jak internet mění svět.

Právo, Pavel Drobil a prezident

Právo, Pavel Drobil a prezident

Karel Hvížďala 

20. července 2011
Sobotní vydání Práva, které bývá považováno na naší novinové krajině za levicový deník, zveřejnilo celostránkový velmi vstřícný rozhovor Lukáše Beka s bývalým ministrem Pavlem Drobilem z ODS, který odstoupil kvůli podezření z manipulace s finančními prostředky na fondu...

Zúčtování s takzvanou vládou v Německu

Zúčtování s takzvanou vládou v Německu

Karel Hvížďala 

11. července 2011
Zúčtování s takzvanou černo-žlutou vládou. Nevláda. To jsou jen dva z mnoha titulků, které můžeme v posledních týdnech najít v německých prestižních médiích.

Nevypočitatelná strana před podzimní válkou

Nevypočitatelná strana před podzimní válkou

Karel Hvížďala 

6. července 2011
Skandály spojené nějakým způsobem hlavně s Vítem Bártou, jeho praktikami řízení detektivní agentury ABL a lidí ve straně Věci veřejné, nám dovolily si postupně sestavit anamnézu tohoto podnikatele a faktického šéfa této strany.

Vláda asi padne, ale nebude to dobré řešení

Vláda asi padne, ale nebude to dobré řešení

Karel Hvížďala 

29. června 2011
Jestliže udržení vlády Mirka Topolánka zastavením stíhání Jiřího Čunka vedlo k rozložení státních zastupitelství a zviditelnilo fungování tzv. justiční mafie, delší existence vlády s Věcmi veřejnými může akcelerovat rozklad policie kvůli tomu, že se váhá, jestli Vít Bárta...

Nejčtenější

Senát (horní komoru Parlamentu ČR) byste:

Zachovali
transparent.gif transparent.gif
12%
Zrušili
transparent.gif transparent.gif
69%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
19%